Únor 2011

Žáci 9. třídy z Bohuňovic budou jednou volit politiky s rozvahou. " Je to vždy na dlouho,, " předala jim poselství 91 letá paní BRYKS , vdova po RAF.

27. února 2011 v 22:20 | MgA.Květoslava Šamajová
Páteční den, 25.února 2011, na MENE TEKEL, byl věnován Základní škole, z Bohuňovic, patnáctiletým, skautovi, básníkovi Jiřímu Navrátilovi, Liboru Bílkovi a jeho dědečkovi, a také čtení z ukázek různých knih DCER 50.LET. Pásmo sestavila Zuzana VITTVAROVA. Ta nás zásadně nesvolává mejly, kdy se jaká akce koná, ani nám nedává letáček, kdo v akci vystupuje. Každý je v této zemi tak zblblý z ochrany dat. A tají dokonce mezi námi, které bývalý režim hodně pomačkal v totalitarismu, aby jsme se ani vzájemně neznaly. Tím, že na každé stanici metra, je program MENE TEKEL, tak jsem zavítala na akci. Na každé stanici metra je cedule MENE TEKEL, tak nebyl problém se tam dostat. Kdyby žila v emigraci VITTVAROVA jako EDA OTTOVÁ, pochopila by, že založit sdružení, znamená buď mít sponzora na akce, nebo vybírat členské příspěvky. EDA OTTOVA není mezi námi, ale systém zavedla v Kanadě, když založila v exilu ex K-231 . Tak již věděla, že potřebuje na akce příspěvky. Pořádala plesy, tomboly, a tak získala peníze na akce. Četla jsem nějakou diplomku, nebo bakalářskou práci, z roku 1991, kde jsem se hodně o ní dozvěděla. I můj otec, MIROSLAV ŠAMAJ, 1909, založil K-231. Ve Znojmě, a byli jsme jako rodina pronásledovaní. Z této práce vím, že když byl někdo propuštěn na plošnou amnestii, 1960, tak deset let nesměl nic protizákonného udělat. Přišlo jaro 68, a 80 předsedů v celé republiky Československa založilo K-231. Nic na tom nebylo protiprávního. Chtěli plnou rehabilitaci soudní a vyrovnání odškodnění za roky otrocké práce na uranu pro Sovětský svaz. Ale přišlel podzim 68 a všechno bylo jinak. Byli rozprášeni, mnozí emigrovali, kdo zůstal byl pronásledován. Byl zařazen do kategorie NO - nepřítelská osoba. Toto kdybych bývala byla věděla, tak jsem místo FAMU, 1968, emigrovala. Ale to znám jako badatelka, až nyní. Jsem také z Olomouce, děti. Narodila jsem se pod letištem NERETEIN, a paní učitelka vám to přeloží, je to hřbitov Neředín, plošina letecká. Tu zabrala SSSR, a KGB. Opět jsem byla zavedna do svazků, tentokráte sovětských. Vedle StB, ještě KGB. Byla jsem tedy pronásledovaná trvale. Kam jsem se hlásila, tak jsem udělala přijímačky, ale nevzali mě. Byla jsem dělnice ve Framakonu. Až s jarem 68 jsem se dostala na FAMU. Bavilo mě umění, filmy, divadlo, hudba.Kdybych vědala, že jsem NO - nepřátelská osoba, neváhala jsem ani minutu a emigrovala jsem. Ale 5 let mě nechtěli dovolit studovat vysokou školu. A nyní byla první možnost. Nevěděla jsem, že jsem sledovaná. Nebyla jsem hypochondr. Táta nebyl, aby mě poučil. Systém, který rozbil rodiny, aby spolu nežily, byl tak dokonale zrůdný, že jsem se k otci pomalu přibližovala. Psala si s ním, jediná, a snažila se ho chápat. Proto jsem obdivovala společenský rozlet EDY OTTOVÉ, založit v exilu bývalé K-231.Do spolku DCERY.CZ jsem šla v roce 2009, že jsem se chtěla s některou seznímit a s ní se v neděli procházet a spolu si frflat na dobu minulou a taky se společensky vyžít. Ale já žádnou nepotkala. Všichni se stranily všech. Jako by byl nacismus a my byli Židovkami, rychle se vdát a změnit jméno, mít děti a asymilovat. Nikdo ze sdružení DCERY.50.let nám nedal mejly na nás vzájemně, a vlastně nevím, k čemu takové sdružení je. To, že EDA OTTOVA zemřela nedávno, a její profil aktivního života se dal na stránky internetu, tak jsem si ho pilně pročetla. Na tomto MENE TEKEL jsem konečně potkala svoji DCERU.CZ z padesátých let. Nežije tady, je zcela normální, vychovává vnučku, jako já prasynovce, a to nás sblížilo. Čekala jsem tedy rok a půl, než jsem našla dceru, která si chce se mnou sednout, vysvětlit, co se jí přihodilo, a sdílet spolu osud. To musela přijet ze zahraničí, jinak je tady každý ze všeho stále zesraný . A předpojatý. Fotily jsme Alexandru ( 6 let) , popíjely kafe, a slíbily si, že se ještě sejdeme. Také já jsem ráda, že když jsem potkala dceru, která také byla ochuzena o majetek, že se nebojí to říci, nahlas. Já když se hlásím, tak mě nikdo nechce vyvolat. To již loni, letos mě přehlížel již i student z katedry historie z Brna, jménem LIBOR BÍLEK. Citovaný Bílek, student, Masarykovy University, "moderátor" předvedl prezentaci na POWER POINTU, asi na úrovni první a druhé lekce. Zaměřil se na dědečka, Bedřicha Kollera ( 1902-1964), ale jak se všeho bál i mě vyvolat, tak to sestavil tak, že když utajil, kdo byl StB a konfident StB a jenom psal o dědečkovi, výpadek způsobil, že to mohl být i ten dědeček "StB". Tak zamateně to představil. Již ví od Úřadu na ochranu osobních údajů, že archiválie se smí zveřejnovat do roku 1989, tak nevím, čeho se bojí. Penc pustil 770.000 jmen a není perzekuovaný, není kriminalizovaný, není pokutovaný. EDA OTTOVA zemřela nedávno, setkání dcer loni nebylo, až nyní v únoru, tak jsem srovanala aktivity v Kanadě, a u nás. Nikdo se za nás nebije, a taky nemáme žádné příspěvky na důchod po otcích. Kavalírová se nás taky nezastane, i když má v parlamentu často slovo, taky je v radě v USTR, a pokud má dát dobrozdání, tak je dá spíše prokurátorovi 50.let, než dceři 5O.let. Takhle vidím celou naši společnost. Potěšily mě děti z Bohunovic, a jejich pásmo, o setkání s politickými vězni, a jejich manželkami, což dělají v hodinách dějepisu. O ty bohuńovické se nemusím bát. Věřím, že až ty jednou půjdou k volbám, že budou volit takové politiky, kteří si to zaslouží. Vychází ze zpovědi paní BRYKS, manželky pilota RAF, který je mrtev, ona přežila do 91 let. Setkání s takovou životní zkušeností, je jistě zážitek v 15 letech. Učitelka KARLA DOKOUPILOVÁ (dějepis, čeština) je vede nadmíru ušlechtile, k morálce a etice vedle historických faktů. Setkání s člověkem, který to prožil, o čem ona učí, může být pro děti zavazující. Zajímavé osobnosti vybírají společně s paní učitelkou Věrou Pytlíčkovou.
V pásmu pátečního dne na MENE TEKEL vystpoupil skaut, básník, Jiří Navrátil, který nám ukázal na cigatových svitcích, kam ukládal a psal básně. Byl v letech 1949 - 1951 v Jáchymově, kde se setkal s velitelem útvaru ostrahy dolů v táboře JEŘAB, Oldřichem Hromádkou. Tento člověk byl nejprve velitel útvaru ostrahy dolu JEŘAB v Jáchymově, kam bylo každý měsíc posláno 3. tisíce politických věznů určených dobývat uran pro Sovětský svaz. Hromádko pak se stal mluvčím Charty 77. Tento člověk hraje i v mém osudu závažnou roli. LIPTAK, 1928, je s tímto jménem spojen, jako konspirativní styk na nepřátele socialismu, v akci HROMADA + STŘÍBRO. Vyšetřoval ho člen StB KLADIVA, který zjistl, že byl dlouhodobě. Když jsem bádala v archiváliích, tak tam vyšel HROMÁDKO + HROMADKOVA jako mluvčí Charty 77. Jsou po smrti, ale já se potýkám s Liptákem, prokurátorem padesátých let, který mě konfiskoval majetek v roce 2006, jako by tady pokračovaly soudy o zavírání politických vězních z 50.let. Nyní DCER 50.LET. Vystoupení skauta, básníka, Navrátila, tedy beru za užitečnější než vystoupení historika, Bílka, studenta Masarykovy Univeristy, která plodí předposrané , submisivní jedince. Bílek jako mladý muž cenzuruje již sám "sebe." Žádný historik z USTR mě neřekl, že HROMADKO byl nejprve velitel ostrahy JEŘAB na Jáchymovsku. To mě musel říci politický vězeň, Navrátil, který to osobně zažil. Historie je tak zamotaná, že pokud mě soudkyně Ing.Mgr. Mária Petrovková tam nedá historika, aby soud se ukončil, tak já se stále nebudu trápit, abych bádala nad minulostí Liptáka, 1913, který na mě nedal žalobu. Pokud Lipták 1928, byl prokurátor, tak v oficiálním styku sloužil StB. Vyšetřovatel KLADIVA to zjistil, při zavedení svazku v roce 1980. To spadá do archiválií, a nemohu za to být trestaná k odnětí svobody, když je to pravda. Již mám podlomené zdraví, měsícem v blázinci, že mám blog www.deepa - shama. blog. cz. Policie i soudce ROSSI lhali, že pomluva má sazbu 3 roky odnětí svobody. Toto lhaní jim umožnilo, že spis daly komunistce Boháčkové, Městský soud, která mě tam umístila. 25.5.2010 - 25.6.2010 ke Kobedovi, který je jediný povolaný na politikcé vězně. Jako pěstounka jsem měla dobrozdání soudní pravomocné, že jsem duševně zdravá, přesto mě tam zavezli. Podlomily mě zdraví. Můj otec byl v Jáchymově, až po odsouzení 1952. Mám vězenský spis, a mám i všechny jeho vazby. je mě vždycky záhadou,jak se NAVARA, dostává k našim spiosům dříve, než my pošěkozen. On si píše scénáře na nás. My máme právo ze zákona do 50 let na ochranu dat.Ale Navara má naše spisy dříve. Že by i tam byla manipulace. Jeho strýc NAVARA byl agent StB. Že by StB si všechno ohlídala, a určovala, ,kdo smí oficálně a jak "filtrovaně "psát o době minulé? ČESKA REPUBLIKA je filtovaná. Nechci filtrovaný čaj, ale pravý. Nechci aromatickou kávu, ale pravou. Nechci filtrovaného muže, ale pravého. Útvar Jeřáb, byl Tábor Nucených Prací (TNP). I otec dostal TNP. Tam se umisťovali političtí vězni, na základě zákona, aby se levné otrocké síly dali do vězení a rubali uran pro Sovětský svaz. Nikdo je za ten URAN pro SSR neodškodnil.Podlomili jim zdraví,ale my nedostaly ze zákona za jejich zničené zdraví odškodnění. My neměli výživné, po dobu jejich věznění. Tak jak to uděláš, BOHUMILE SOBOTKO. Jakou rehabilitaci dáš v SENATU,Dcerám ze zákona,aby byly syté, a nemusely emigrovat ještě v 67 letech do ciziny. Formou sňatku. Třeba to bude můj nelepší život s správným mužem. který nebude filtovaný. Je dobře, že to paní učitelka Karla Dokoupilová učí , jak po stránce morální, tak i etické. Že se setkáváte s námi, a slyšíte svědectví lidí, kteří tady ještě jsou a mohou to dosvědčit. O to více to zní neuvěřitelně, že se to ještě děje dnes, na dcerách otců, které zavírali v 50.letech. Dům, kde jsem žila v Olomouci zbouraly. Kromě hrobky na hřbitově v Neředíně, nemám na co vzpomínat. Když jdu kolem olomouckého soudu, s těmi 2 lvi, tak tam mě vodili, když mě bylo 9 let. Jenom tyto vzpomínky. Tím, že jsem potkala Janu s Alexandrou, a konfrontovala si, její osud s mým, jak se to hodně sobě podobá. Vychovává vnučku, 6 let. Já prasynovce od 11,5 let do 24 let. Tolik sebezapření, co nás to stálo, a boj s totalitarismem, a nyní s belzebubismem. To setkání nás obě posílilo. Tím, že člověk žije podobný osud, tak může skočit hned do akce, a nečiní mu to žádné zábrany.Jára by potřeboval ještě, abych mu pomohla. Aby si udělal bakáláře . Žák připravující se na budoucí povolání. Jinak musím vyjet do zahraničí, na práci, a podporovat ho. Aby dostudoval. Já tady nechci být. Nedali nám po otcích ani příspěvek k důchodu. Otec je mrtev. Ještě za totalitarismu. Prokurátoří žijí a mají přes osmdesát.A vymýšlějí, koho by zase obžalovali. schází jim moc, a perzekukuce .To se jim líbilo ta moc. A to,že mě dopopravyd soudí, znamená,že je to na něčí politiclkou objednávku. Je to celé nesmysl. Lipták, 1913, na mě nedal žalobu. Na internetu je deset jiných Liptáků a taky si nestěžovali na mě. Ale sotva LICHTIG - LIPTAK napsal, že ho pomlouvám ,má i jiné jméno, tak mě obvinily z pomluvy . Tudíž je tam ještě jiná věc, jiná něčí objednávka. Třeba si děti mohou hrát na vyšetřovatele a spolu s paní učitelkou na to přijdou a napíší mi , jak to rozlouskli. Ve hře je můj byt za 3 miliony, který získal LIPTAK pro své klienty, PERSONOVI, byt prodali, a koupili si každý svůj ve vlastnictví. My s chlapcem jsme bezdomovci. To co mám, je plesnivý byt, IV.nejhorší kategorie, jakou vždy dostávali političtí v 60.letech, když se vraceli z vězení. Lipták má dceru Poduškovou, na exekucich, na soudě, Praha 4, ta bydlela pode mnou, a bylo to dohozeno z její strany. Pokud PENC probojoval archiválie až do roku 1989 , tak se na svazky nevztahuje trestní právo. Také vracený spis 13 E 277 / 2005 dokazuje, že věc nebyla pravomocná a my přišli o 3 miliony za náš privatazační byt. Mohu dát žalobu na stát, ale prohraju. Proč ? Dostanu komunistku. Je jich tam 90 %. Tudíž mám i svědectví básníka, a skauta Jiřího Navrátila, který vypovídal nám v Městské knihovně, že plukovík Hromádko byl jednou velitel útvaru JEŘAB ochrany nápravného nuceného tábora na Jáchymovsku, a později byl mluvčí CHARTY 77. Zde je veden Václav Havel, Ivan Havel, Kantůrek, Petruška Šustrová a řada dalších. Těch důkazů jsou již stohy, a celá věc je absurdní. Soudkyně ani sama neví, jak to ukončit. Již jsem snesla tolik důkazů, že jsem v právu, že si nemůže dovolit na mě štěkat, jako pes u boudy. Abych snad měla mrtvičku v soudní síni, a vyčerpávala se nad její soudní manipulací . Spis má v tuto chvíli 800 stran. Policajti Prahy 2, abych byla spravedlivá, okopírovali můj blog:
www.deepa-shama.blog.cz a já doložila již 400 stran historické minulosti z důkazů listinami. Budu ještě hledat další historické souvilosti, tak říkajíc do rezervy. Ale pokud to nebude čestně ukončeno v můj prospěch, že jde o stíhání , za skutek, který se nestal, tak podám žalobu na MINISTERSTVO VNITRA pro pokození zdraví neuroleptiky , zneužitím 17 hodin komatu, a vystavením podpisů těch, co mě zneužili, ačkoliv jsem měla dobrozdání, o mém duševním zdraví. Pokud chtějí byt plesnivý, dům Ministerstva vnitra, vemte si ho a zmrzejte v něm. Chci kvalifikovaný náhradní, takový jaký jsem měla s maminkou a chlapcem, než mě ho LIPTAK protiprávně zcizil na nepravomocné soudní rozhodnutí.
Pán povolal v létě 2010 soudkyni z exekučního, Boženu Horákovou, a povod a manipulace s bytem, vyšla najevo. Nyní mám důkazy, svědectví básníka a skauta Jiřího Navrátila. Mám tedy vše, co je potřebné, doložit důkazy, a soudkyně to může ukončit, že se jedná o skutek, který se nestal. Jde o záměnu dvou mužů, z nichž ten citovaný, na mě žalobu nedal.
Fotka Alexandry, kterou nerozhází v hospůdce skoro nic, a hraje si s autíčky. Staré Město, Praha
Fotka Járy, jsme spolu na obědě, je z něho hezký hoch. Udělala jsem dobrý skutek a nelituji toho.

Praha, 27.2.2011 SEČ 22:11

Kveta.Samajova@gmail.com
MgA. Květoslava Šamajová




Mohli vytěžit více a z výsledného dojmu je jenom umělecko - právnické pásmo.

27. února 2011 v 16:17 | MgA.Květoslava Šamajová
Nestačí vzít téma, a udělat režii, scénář a dramaturgii, výběr aktérů. Musí také umět pracovat s týmem. A taky s novinářskou - obrácenou pyramidou. Což je práce INVESTIGATIVNÍ. To mu chybí. Je to vážné, ale monotonní, a skončilo to jako literární pásmo na bázi právnické rekonstrukce procesu 50.let. Chybí strach, úzkost, co ti lidé prožili, chybí motiv, proč se to již nikdy nemá opakovat. Pokud si vezmu MOTIV , náměť : DAGMAR ŠIMKOVÁ, která ve svých 39 letech emigrovala do Austrálie. Tam vystudovala 2 vysoké školy, udělala 50 výstav o umění, napsala knížku z doby vězení: BYLY JSME TAM TAKY. Dagmaru jako 23 letou v roce 1952 na Generální prokuratuře Československa, což je dnešní Vrchní soud, kde ji tehdy odsoudili k 15 letům vězení. Odseděla si 14 let. Musí se v takové dramatizaci objevit strach, úkost, pocity ženy, kterou zavřou v mladém věku, krásnou, plnou touhy po životě. Napsala knihu, malovala, a všechno popsala. Nebylo tam nic z toho , co odevzdala světu. Náznaky - nevyznělo to naplno, jako varování před zločiny komunismu. Sledovali/y jsme v pořadu MENE TEKEL dne 26.2.2011 v velkém sále Vrchního soudu 85 minut právnicko - literární pásmo o 23 leté DAGMAR ŠIMKOVÉ. Popisně, vyprávěné, pateticky zahrané studenty právnické školy, kteří si nikdy nepustili MILADU HORAKOVOU, jinak by to takhle nedeklamovali. KOREKCE. Jedna z nich nedošla na plac. Našli ji svázanou v kozelci, s umrzlou slzou . Zapoměli na ni, až jim jedna chyběla do počtu, si vzpomněli, že ji nechali svázanou v KOREKCI. Přišli za ní, až byla mrtva, a i ta slza na ní , byla umrzlá. Pak pochopí ti mladí,když se zakto otevře příběh, co byla korekce. Následně bych evokovala nějakou scénu z Nápravních Pracovních Táborů (NPT) a taky vysvětlila rozdíl s Tábory Nucených Prací ( TNP), splete se to totiž. Pak by i ty děti, co byly v sále, a měly 15 let, byly svědky dějepisu v praxi, dějepisu oživlých událostí, kdy i politické vězeńkyně, které svědčily v sále , že je na odsouzení vezly bočním vchodem,když je soudily. Teprve nyní mohla jít hlavními dveřmi. Již klidná a vyrovnaná s minulostí, že se to nebude opakovat, aby byla odsouzena. Že ve stejné místnosti zhlédne dramatizaci osudu jedné z nich. DAGMAR ŠIMKOVÉ. Ta již není mezi námi. Odešla ve svých 66 letech. Zanechala výstavy, celkem 50, knížku. Kdyby napsala jenom tu jednu, tak je to sepis bolesti a utrpení , toho co musela prožít od 23 let do 37 let. Vyšla v roce 1966 . A v době okupace 1968 vzala nohy na ramena a emigrovala do Austrálie . Věděla, poučena dobou, co by ji čekalo. Věděla dobře. Na těch nejstatečnějších v tomto národě, kteří obětovali svoje rodiny, aby jednou tady byla demokracie, tak by byly stále sledováni. Ty, které okupace vyhnala do emigrace, tam se osvobodili a byli schopni vydat ze sebe to nejlepší. Dnes je prezentujeme v jejich snažení. Paradoxně o těch, kteří tady živořili a zemřeli v zapomění, ale svobodu nám vydobili, na ty se zapomnělo. Kdo byl zavřený - neuvěřil v zlepšení poměru u nás. A měl pravdu. Komunismus byl na 40 let. Dobře udělali. Takové osobnosti, které se vymykají, mají i dnes potíže. Nikdo tady nenarovnal naše křivdy, máme stále u soudů komunisty, a nikdo nám nedává jiné. Máme jenom staré totalitní komunisty. Kteří se nám vysmívají a potlačují naše práva. Již nemám nic za těch 21 let od pádu železné opony. Mám podlomené zdraví, bydlím v plísnovém bytě, konfiskát mého majetku udělal v roce 11 / 2006 prokurátor 50.let LIPTAK, dnes má 82 let. Rekapitulace, jak jsme sledovaní. V únoru 2009 , mě programově okradly o důchod, na soudě Frýdek-Místek, o kartu do bankomatu, v únoru 2011 , mě tramvaj vtlačila mezi vchod a dveře a nelze vyloučit zlomeninu na křížové kosti. V nemocnici, kde se stále stávkuje, vám neřeknou, že žebra - to je chirurgie a pánev - to je ortopedie. Tak vy jdete napůl ošetřena, a po 14 dnech bolesti , jdete reklamovat špatně sestavenou dg: až vám řeknou, že jste přišla nejprve 10.2. a pak až 13 dní. A tak si můžete na urologii počkat ještě dalších 14 dní na obvodě. Shrnuji: nejprve jdete na ortopedii, a nikdo vás nepošle na chirurgii, neb ani nevíte, že žebra patří tam. Už jsem schopna říkat, a vy víte, co je " DET SJENDE INSEGLET " Sedmá pečeťˇ. To vím zase já. Mám FAMU, nejsem medik. Nakonec jsem potkala sympaťáka na chirurgii, sdělil, spát v sedě , klid, při bolesti hned přijít. Ten mě ještě poslal na urologii, kde mě ale také zahnali, že když jsem počkala 13 dní, ať si jdu na obvod. Tak nyní budu čekat další měsíc. A to je pomatený systém, pomatené minulosti, kdy si lékaři vybojují 8000,-Kč, a sestry jim to závidí. A poškozují pacienty. Ten den, jsem ještě šla na sociálky, s naraženými žebrami, aby konečně prasynovci, daly hmotnou nouzi 2000,-Kč ( 80 ojro, nebo 111 dolarů, nebo 71 liber) za 3 dny končí měsíc. I tak je to jenom na "plyšového mědvěda" , za to se ani nikdo za měsíc nenají, nazaplatí nájem, nejde do kina, na koncert, nic. Živoří. Tam mě seřvali, že sice mají do 1/2 6, otevřeno, ale "moje " referentka, že odešla po 16,00 hodině, tedy 4.p.m. Ať přijdu až v pondělí. Byla středa. 23.2.2011, další úřední den je 28.2.2011.Co má jíst chovanec z dětského domova , je nezajímá. Já jsem seniorka, jenom s důchodem. V arogantní komunisticé zemi, kde mají mozek v komunismu, ale i své Ego, nechci žít dalších 20 let. Story o tom, jak to začalo. Dagmar Šímová vystudovala umění, anglistiku v Austrálii. Odsouzena byla za pomoc kamarádovi, kterého ukrývala. Neprve k 8 letům, po útěku přidali 15 let. Převezly ji do Želiezovice, kde byla často v KOREKCI. Samovazby, zostřené podmínky, ji podlomily zdraví . Stěžovala asi na psychiku, poslaly ji do blázince. To dělají i nyní. V roce 1966 vyšla z vězení, ODSEDĚLA 14 LET. ŽENA. V roce 1968 emigrovalaa do Austrálie. Pak se teprve narovnala. A byla schopna kreativně žít. Psala knihu, dělala výstavy, byla psychoterapeutka. Mohla a měla na to, pomáhat jiným, byla silnou osobností. Pán ji dal 66 let života. V tolika odešel i můj otec . Dnes se dožívají lidé i 100 let ti co nemuseli, být zavřeni, nebyly v TNP ani NPT, ani v Osvětimi, a neprošli holokaustem. Byli i tací, co uměli vyjít jak s ncisty, tak i komunisty, uměli nanévrovat na "tenkém ledě." Dějiny tvoří lidé. Lhostejnost bezpráví je nebezpečná v každé době. Ale proč to dáváme do hesel, a proč se tomu nevěnujeme v reálném životě. SOUČASNÉM. Tato metodika rekonstrukce divadla, 50.let, není špatná, ale jeden člověk, bez týmové práce, není ani schopen to uchopit tak, aby dramaticky, právně, a tady dobově a historicky nám to představil. Autor to dělá již potření, ale tak jak loni, dělá stejné chyby . Nechce se radit s těmi, co to žili, co měli otce ve vězení a prožívali dětství s výslechy StB. Aby tam vložili do textu i strachy, které musely oběti prožívat. Přitom jsem stejná generace jako autor sám. A taky mám FAMU. Proto, že jsem to prožila, umím napsat recenzi, co tam je chybné, a umím i najít, jak by to mělo vypadat, aby se autor toho vyvaroval na počtvrté. To co jsem slyšela dne 26.února 2010 na VRCHNÍM SOUDĚ v pořadu MENE TEKEL s názvem DAGMAR ŠIMKOVÁ ( v podání herečky Debory Štolbové) v režii, scénáři, a námětu Mgr. JANA ŘEŘICHY ( DAMU) bylo literární pásmo sestavené z jednací síně padesátého druhého roku , nevíme kauzu, její, známe jenom číslo, že byla 1211. Řeřicha neuměl zachytit její úzkosti, strachy, bolesti, zrady , pocity, že se jí zhroutil celý svět. Její pochybnosti, jestli z toho vyjde živa a kdy to skončí. To jsem tam nenašla, a určitě by to mohl najít v knize BYLY JSME TAM TAKY. Její přerod a zrání umělkyně našla až v nové vlasti, Austrálii. Ta ji přijala, dala ji možnost studovat na dvou vysokých školách. Odvděčila se jí : 50 uměleckými výstavami za života. Měl si tedy vzít na pomoc dramaturgii, aby tam zazněly ty konfrontace , doby vězenství - sílu mládí, a dobu zralosti - studia v cizině, začlenění se do nové společnosti, a úspěchy na poli kreativity a práci pro druhé, jako psychoterapeutka. Také měl autor vytěžit více z lágru v Želiezovice.
Potěšila mě magistra od Městského soudu, Mgr. ČERNÍNOVÁ, která uvede v parlamentu seminář, a anonsovala ho. "Měla jsem také zavřeného otce, a tak jsem uspořádala seminář , který se bude konat dne 18.dubna 2011 na půdě parlamentu na téma: spravedlnost ..." Naše sdružení DCERY.CZ, nevybírají na členské příspěvky, ani 100 Kč. Což je chyba. Předsednictvo se sejde, tam něco upečou a my nevíme co. Taky jim nemůžeme napsat podněty, ani se scházet společně a diskutovat vzájemně mezi sebou. Zatajují nám mejly, a neznáme se ani vzájemně mezi sebou, asi je nás 95. Nikdo za nás nekope, nikdo nám nevybojoval příspěvek k důchodu, a jsou i tací, že nedostávali ani sirotčí, ani v restituci majetek po otci, a důchody mají nízké. Mezi námi je i důchod 4000,-Kč. A toto bezpráví, nikdo nenarovnal. Iniciovala jsem v OLOMOUCI, že když mě dají soupis lidí a navrhnu text, že jsem pražská a organizační typ, že budu bojobvat v parlamentu za příspěvek k důchodu. NECHTĚLI! Pak jsem viděla záběry z OLOMOUCE, semináře, a byly foceny ty TLUSTÉ, dobře vypadající, z filmů FAMU víme, že mají vily. To už je ten snobismus , tak zakořeněný, že se stydí 21 let po pádu totality říci, že ještě mnozí z nás živoří...... Prokurátoří padesátých let mají stále navrch , a v e - systému nás monitorují a zažalovávají, že o nich sdělujeme, že byli komunisty, dále, že pokud podepsali vázáni jsou konfidenti, nebo pokud v této budově, míněno VRCHNÍ SOUD, dříve Generální prokuratura ČSSR ( zde popravena Milda Horáková + odsouzen můj otec na 22 let nepodmíněně) podávali obžaloby, že po oficiálním styku byli spolupracovníci StB. Mě zažaloval LIPTAK-LICHTIG, 82 let, pro pomluvu. TO JE ROK ODNĚTÍ SVOBODY. Vzal mě byt 3 + Kk, má hodnotu 3 miliony, a konfikát mého bytu udělal v 11/2006. Můžete mě říci, jak mohl tento byt, kde rodina žila 27 let, získat , když ne korupcí. Jsou na něho 3 krabice, které mě soudkyně odmítá uznat jako klíčové důkazy, archiválie jsou osvobozeny a na jejich zveřejnění máme ze zákpona právo, a nesmíme být trestány. PENC zveřejnil 770.000 osobních údajů o StB a nikdo na něho nedal žalobu. Tudíž celá věc, že LIPTAK, 1913, byl informátor Stb a nedal na mě žalobu, tak je SOUDNÍ LAPSUS a politická objednávka. Tato blbost a nesmysl, abych byla souzena pro pomluvu za někoho,kdo na mě nedal žalobu, a já jsem souzena k odnětí svobody JEDNOHU ROKU. Ten kdo mě nezažaloval má 98 let, a nemusí an Slovensku žít.
-O co tady stále jde.
-O šikanu.
-A o můj privatizační byt za 3 miliony.
-Ten mě vzal jiný LIPTAK, 1928.
A na takovou kokotinu mě soudí. Musela jsem být nahá, s RISPEDRALEM , v komatu 17 hodin, a s neuroleptikami 8 ráno 8 večer , měsíc, na znaleckém posudku MUDr.ŠVARCE. Experta na sexuální deviace, který studuje můj blog www.deepa-shama.blog.cz
Ve skutkovém stavu má tam zavřeného MELKU, sexuálního vraha, nyní 26 let, který šikanoval mého Járu, když mu bylo 11,5 let. Ministr Financí, KALOUSEK ani po 12 letech, dítě neodškodnil 60.000 ,-kč , aby měl na vzdělanost. Pokud dítě chráníte, šikanují Vás.Tady to již nikdy jiné nebude. Není to v české povaze , pomáhat. Naopak, když jste v nouzi, odejdou od vás, jste PECH - FOGL. Chci se vdát do zahraničí. Je mi 67 let, ráda vařím, a jsem ochotna žít v kterékoliv zemi (anglicky mluvící). Mohu připravovat přednášky, POWER POINT, o osobnostech, literárních, divadelních, filmových v té které zemi.Tady mě nenechají dělat ani biletářkou v kině, hlídat muzejní exponáty. Z důchodu se tady člověk nenají, v systému, nic domácího,vše z dovozu.
Těším se na Černínovou z Městského soudu v Praze, které odsoudili otce, a je ochotna pro nás uspořádat na půdě parlamentu přednášku o STAVU SPOLEČNOSTI dne 18.dubna 2011. Těším se na to upřímně, a napíši recenzi, jak to probíhalo.

Fotka ze soudní síně, VRCHNIHO SOUDU v Praze, z akce mENE TEKEL, dne 26. února 2011, DAGMAR ŠIMKOVÁ

www.deepa-shama.blog.cz
Kveta.Samajova@gmail.com
MgA.Květoslava Šamajová
Praha, 27.února 2011 SEČ: 16:12

Wikileaks a depeše jsou Scény z manželského života Ingmara Bergmana ( Scener ur ett aktenskap).

24. února 2011 v 0:43 | MgA.Květoslava Šamajová
Ingmar Bergman už není mezi námi. Narodil se 14.7.1918 v Uppsale. Zemřel 30.7.2007 na Fare. Co byl schopen tento geniální tvůrce lidských drásajících dialogů života na sebe v tomto filmu říci. Řekněme si , kdy to tvořil , a kterou dobu ztvárnil. Točil to v roce 1973. Je to portrét lidí sedmdesátých let. Film měl 167 minut. Tedy dvě hodiny a 47 minut. Pro Ameriku byl sestříhán do 155 minut. I tak byl dlouhý 2 hodiny 35 minut. Po jeho promítání stoupla rozvodovost ve Švédsku o 50 procent. S čím novým tedy Bergman v tomto filmu přišel? Je to niterný dialog lidí, kteří žili spolu v manželství dvacet let. Od horoucí lásky byli schopni ukončit vztah až u krve . Málem se vzájemně pozabíjet. Přesto se znali tak dokonale, že nemohli na sebe zapomenout. Jakési niterné vazby je tam spojují. A to je WIKILEAKS a DEPEŠE. Ambasády se tak dokonale navzájem znají, ale nikdo neznal kuchyň dialogů. Odtajněnou, co si vzájemně o sobě myslí. Přesto, že to vyplynulo na povrch, tak od sebe neodešli, a spolu vycházejí dál. Spojuje je nějaké niterné pouto. Vztahy globální diplomacie. Teď vy mě vysvětlete , co je tam kriminalizujícícho, že chtěli chtěli Juliana Paula Assange popravit, kriminalizovat, umlčet. Vždyť světu zpřístupnil informace , které by stejně vylézaly pomalu na porvch. Ale novinář se s tím nesere, a vybalí to. Je vždy dopředu. Jeho nohy kmitají a než se někdo rozmyslí , dát interview, tak novinář utíká za jiným. Často každý prošvihne svoji osudovou chvilku, a ta je nevratná. Bergman točí první den ve žluté ponožce a v modré. Jenom první den. Svoje herce vytáčí do nepříčetnosti. A pokud mu herec nesedne, tak je rozzuřený , že nepochopil, jak má niterně frustrovat. Dialogy psal tak, jak si to o něm myslí ten druhý. Jinými slovy Assange to dělá stejně: rozdíl je u Bergmana , že se zaměřil na manžele po dvaceti letech manželství a vyplivl nám to na filmové plátno. A Assange nám na internet vyplivl dialogy a monology ambasád té které země. Zase se ti stejní sejdou, ale již každý o sobě ví to své. Jak ten druhý o něm smýšlí. Jsem sémantička a pobyla jsem v 3.světě. Jsem analytička, a mám empatie pro duhé. Raymon Moody při nástěvě v roce 2010 mě spiklenecky dal adresu, abych napsala, jak jsem prožívala odchod otce. Moc mu to chci poslat ,ale jsem stále sama kriminalizována pomluvou, a nikdo to nechce ukončit. Jak policajti (policajtky-ženy) uchopí do svých rukou správného novináře, tak je z toho monstrproces. Já se s Julianem Assangem neznám. Jen nám spojilo datum soudů. Seriál na pokračování, nás , odvádí od práce. Od užitečné práce. Za tu dobu jsme ztratili přátele. Kdo by se přátelil s novinářem, kterého stíhá 188 mezinárodních policejních stanic světa. Jak se bude vyvíjet jeho život dál, Interpol nehodnotí. Ale svět se Assangemu zhroutil. Jeho přátele o něm píší knihu naopak. Jedině on sám , se odleptí, od dna, nový, přeměněný, jako hrdina Bergmanova filmu. Prošel přerodem. Tak to bylo i se mnou, když jsem přečetla detaily osudů mého otce, který si prošel martyriem padesátých let komunistickými lágry. Spisy jsem otevřela až já, druhá generace. Když jsem se zhroutila, po přečtení spisů - měsíc jsem nebyla schopna jíst, jenom pít. Narodil se nový člověk. Tak Moody mě to vysvělil. Prošla jsem utrpením mučených a mučitelů. Dostali mě do situací , v jakých odcházeli ze světa, nevyrovnaní, nepochopení, a svoje výkřiky a bolesti přenesli na mě. "Abyste je rehabilitovala " , řekl Raymond Moody. " Psala o nich , vyprávěla, a dala světu náhled, jaké neřesti, se tady odehrávaly." Byla jste a cítila jste se zodpovědna za ně , to sdělit " , řekl Raymond Moody. Ano, takhle to bylo. A já za svůj blog, za to jejich utrpení, jsem nyní honěna, souzena k odnětí svobody na 1 rok. Policie vyhrožovala na 3 roky a 3 miliony pokuty. POMLUVA je 1 rok. Mému otci vyhrožovaly provazem, a pak dostal nepodmíněně 22 let. Že by se čeští policajti roku 2009 inspirovali u tajné policie totalitarismu. Zřemě ano, metoda je stejná. Můžou to být děti, těch , co vyrůstali v komunistické rodině. Ale jak to souvisí s Paul Assange. ? Já jsem si vždy myslela, že komunistické země jsou schopny střílet do novinářů v Rusku. V Česku svážet novinářky do blázince. Ale , že by švédská policie toužila zavřít chlapa, a mezinárodně obžalovat prezervativ a Interpol ho chtěl zatýkat v 188 zemích. Nemyslíte si, že je to poněkud směšné? No, řekneme si ještě jednou. V 188 zemích je vypsán mezinárodní zatykač na PRESERVATIV. Kdyby žil Bergman, tak řekne, zbláznili jste se. A natočil by o tom film. První den by si oblékl žlutou a modrou ponožku. Další pokračování v manželství - možná po 40 letech. Egypt, Irán, Rusko, Indie, Amerika. Úspěšní kandidáti, zvoleni, neúspěšní kandidáti, nezvoleni. Chápejte, těch nasraných je hodně. A svoji agresivitu, kam dají ? Do novináře. Ten je blízko. Je na ráně. Má depeše. Budu tam? Nebudu tam ? Budu tam pohledný, chytrý, nebo tam budu spící a ničím nezajímavý. Jak to přijme svět ? Atd. Jako žena? Klesly mě kozy, budou se na mě chlapi ještě lepit ? Tak to musí vystrčit, ty cecky, dokud ji stojí bradavky. V tropech je takové vlhko, Thajsko například, že tam bude mít velké sebevědomí. Těch, co jsou potenciálně nasraní, co proběhlo v depeších globálně celým světem, bylo hodně. Ale máme právo někomu brát život za svobodu slova, za svobodu internetového slova. Pořádají se mezinárodní konference, studenti si hrají na verzi, co by kdo řekl o této situaci. Vymýšlí se nové a nové techniky, jak přiblížit mladé generaci, různé situace, jak reagovat na tu či onu zprávu. Ale řeknu vám, pokud někdo není v ohrožení, není hrdina. Je to plýtký človíček. Není o ničem. Jako když máte sex s zcela nudnou osobou, která vás ničím neobohatí. Vzpomínám na jiný skandinávský film. Cesta hada.... nevím název přesně. Měla takový hlad, že nabídla i vagínu za suchý chleba. Starý odporný chlap, a mladé děvče, které hryže suchou kurku s takovou drásavostí hladu, s jakou do ní, drásavě vcházel. Nezapomenu na to nikdy, co budu živa. Za skývu chleba z hladu. Znáte hlad, vy co máte v pase a v bocích 160 centimetrů. Tak jak můžete soudit WIKILEAS Assange a jeho depeše. On jistě ví, co je to hlad. On jistě ví, co jsou to válečná zpravodajství, on jistě ví, proč se mu rozbil vztah, nebo sex s W. Napřed prohlížel internet a neměl o ni zájem. Pak měl W a ta byla uražená pýcha. A. za sex ho neobžalovala, ale W. Takže neuspokojený chtíč, vystavené kozy. Očekávání čehosi, poražená pýcha , je tak švédské, že jsem musela srovnat WIKILEAKS depeše se Scénami z manželského života. Přidám anglický název, aby bylo jasno v UK , pod kterým titulem ho najdou. SCENES FROM A MARRIAGE . Od vynikajícího Sven Nykvista. Možná, že tím článkem , vyvolám návštěvu tohoto filmu a opět se bude opakovat nárůst rozvodů, jako v sedmdesátých letech. Možná, že naopak to bude překonáno. A každý řekne, jde tam o hovno. To my máme dávno vyříkané. Nakonec ty depeše, nic tak závažného neobjevily, vždy jsme si to mysleli, ale nebyl nikdo , kdo by to tak pojmenoval. Vždy, kdo přijde první, je buď oslavován nebo zatracován. Ale brát novináři život, štvát ho, ukrást mu spánek, vystavit ho pronásledování. Obvinit prezervativ v 188 zemích světa. Již známe jak vypadá Assange. Ale víte, že já mám taky touhu vidět ten prezervativ ? Totiž , aby byl obžalován v 188 zemích světa, tak ho chci vidět. Třeba mě bude inspirovat napsat o něm článek. To já nikdy nevím, jak ke mě ty myšlenky přilétají. Já mám několik osobností, o kterých se mě dobře píše. Ani nevím, jestli si to o sobě čtou. A jaké známky mě dávají.
Tak fotku Assange známe. Neznáme fotku preservativu. Já chci, ale vidět ten prezervativ, toho titulního hrdinu, na který je zatykač v 188 zemích světa. Promiňte, ráda bych vědala, jak asi vypadá. Když je kolem něho takový cvrkot. Nebo je to jenom čuripinda a kokotina ? Strašení. Já nevím. Dejte to novinářům do pera, ať zváží, jestli ten švédský preservativ je takový klacek, že o něm píše v 188 zemích světa. HLEDANÝ.
deepa-shama.blog.cz
MgA.Květoslava Šamajová
Kveta.Samajova@gmail.com
Praha, CZ, SEČ : 0:41 24.2.2011

editace 27. 2.2011

Udělala jsem si certifikát na průvodcování Švédskem, Norskem, Dánskem, a těšila jsem se jako malá holka, že budu vyprávět o velkých osobnostech Norska : Mika Waltari. Že naučím děti si vážit velkých mužů Norska. Že se tam s nimi podívám na Bílé noci. Že se také uplatním pro seniory. Budu respektovat jejich pomalost, ale touhu po vzdělání. Prý jsem byla jedna z nejlepších. Certifikát mě daly, bohužel mě nenabídly práci. A tak mám jenom certifikát na průvodcování. V Oslo bych ráda viděla divadlo s Liv Ulmannovou, i když je jí 71 let. Ve Švédsku bych se ráda podívala na Fare, a zhlédla ve švédštině divadelní hru, kterou režíroval za života Bergman. Zavřela oči, abych si myslela, že jsem tam s ním. Dánsko - to chci vidět celé znova. Procítit ho znovu - a respektovat ho. Když jsem tam byla , tak mi propršelo. Byla jsem v Švédsku, Dánsku, Norsku. Zažila Bílé noci, a chtěla jsem do Československé televize " nakoupit" Mika Waltari - zamítli mi to, chudáci nevěděli, kdo to byl. Házeli mě klacky pod nohy, a nikdy jsem nemohla realizovat v praxi svoji vzdělanost naplno. Ani za totalitarismu, ani za demokracie, která vyústila v belzebubismus. Moje vzdělání - byl můj majetek. Ale tady neexistuje sponzorování vzdělaných lidí, aby si založili "malou společnost" nekomerční na pořádání přednášek. Umím prezentaci v POWER POINT , fotografie, úrovky z děl, videokazeta do 3 minut, o osobnostech . Dělala jsem 3.svět, Skandinávii a Ameriku. Jezdila jenom do 3. světa. V demokracii jsem si udělala certifikát na Skandinávii, abych průvodcovala, práci mi nedaly. Amerika, tu jsem teritoriálně dělala 20 let, ale NIKDY JSEM TAM NEBYLA. 21 let jsem se nedostala v demokracii do svojí profese. Belzebubismus - mi vzal byt, vzal mi důstojnost, vzal mi zdraví - podlomily mi ho. Nyní hledám muže, který si mě vezme, a odejdu do zahraničí, abych mohla ještě vzdělanosti pracovat pro jinou zemi. Týmově s někým, komu bych pomáhala. Nejsem moc technický typ - jsem uměnovědkyně, musím mít vedle sebe pravou hemisféru. Tady mi "nechtějí rozuměnt" že živořím ekonomicky , vzdělanostně, a osobnostně. Mohu být živa hytopeticky 13 - 20 let a chci je naplnit prací pro jinou zemi, která mi porozumí, v umění, filmu, divadle, literatuře, osobnostech. Česká republika pohrdla vzdělanou DCEROU 50.LET.


Internett Frihet for Reportters without Borders Pressefrihet - Internet Freedom for reportrar utan granser Presseri Heten.

23. února 2011 v 22:52 | MgA.Květoslava Šamajová
REPORTER OHNE GRENZEN FUR PRESSFREIHEIT. Zaznělo v Goethe Institutu dne 22.2.2011. Bylo to dlouho ohlášené, a studenti byli aktivní. Měli tam svého Jana Jiráka z Karlovy University Praha. Z Berlína přijela Gemma Porzgen, nezávislá novinářka. Jedna z čelných představitelek Reportérů bez hranic. My dříve narození víme, co byl kinoautomat. EXPO - 1958. Horníček to komentoval a byly dvě repliky. Dáma v županu si zabouchne dveře od bytu. Je v županu, pod ním je nahá. Zazvoní u souseda. Vezme ji k sobě? Odmítne ji ? Publikum hlasovalo pro ano nebo pro ne. Tady byly 3 repliky. 1 téma, 2 experti, 3 minuty. Volilo se: konformista, jeptiška, pokrokový názor. Nejvíce Češi klikali konformního novináře, z radničního plátku. Byl ochoten i vysvětlit, jak ty noviny píše. A nemá s tím žádný problém. Nikdy bych neřekla, že rozplizlá nic neříkající tvář, a předposranost, již je zakódovaná do vizáže člověka a hraje vizuálně takovou roli. Že lze dopředu odečíst charakter typu člověka. Pro mě bylo jedno užitečné. Bylo to přivezeno z Německa na klíč. A Gemma Porzgen se moc od nás nedozvěděla. Trvalo to dvě hodiny. Pak nám daly glass of Wine. Ale hloučky lidí byly po dvou a vájemně spolu debatovaly. Tím skončila diskuse. Navrhovala bych GOETHE Institutu. Hodina přednáška. Pausa. Coffee - time. Pak hodina diskuse s plénem. Bylo by to užitečné pro studenty, pro autorku besedy. Odjela by s poznatky z bývalého východního bloku. Já jsem se specializovala na články Reportéři bez hranic. již od roku 1995. Dělala 20 let aktivně 3. svět, a mohla bych to srovnat, jsem dříve narozená. Měla jsem tam krátký vstup, a zazvonili na zvoneček. Musela jsem ukončit dialog. Jde tedy o to, zdali to chtějí slyšet, nebo ne. Pravědpodobně ne. Je to již takhle nastaveno. No, a co jsme se my tam dozvěděli. Užitečné pro mě bylo toto. Větší svoboda je u bloggerů. Z nich v současnosti již čerpají profesionálové, jdou více do hloubky. Svoboda projevu jde do větší hloubky. Dozvídáme se o ní, díky internetu, televizi, satelitům, i z 3.světa, který se globálně probudil. Právě mladí lidé, již nechtějí snášet jho - níněno porobu 40 let nadvlády, super ega. Mladé, často mají až 20 % nezaměstnanost, je vehnala do ulic Káhiry, Tuniska, Bahrajmu a jinde. Bortí staré zastaralé normy vlády. Média, televize, záběry ze satelitů nám ukázaly ty kruhová náměstí s milióny nespokojených. Viděli jsme to v Egyptě, Bahrajnu, Tuniska. Co mě překvapilo, na tématu :
V co věříš Evropo? WORAN GLAUBST DU, EUROPA? Jak svobodná jsou média ? Wie Frei is die europaische presse? Vůbec nehovořilo o komentářích a roli novináře, aby uměl předal svoje vlastní stanovisko . Být i za něho zopdovědný. Radniční novinář řekl, zeptám se na názor Mostu, a pak na názor Zlína, a já to nehodnotím. Vezme- li hrdinství Reprotérů bez hranic , ve vzdálených zemích, novináře, kteří nasazují často svoje životy, ruskou nesvobodu a umírání . Nezvěstnost novinářů, které má vysoké číslo, tak východní blok, musí hodně přidat , na investigaci novinářů. Gemmu udivilo, jak málo - v české televizi - tak i v tisku - jre věnováno zahraničnímu zpravodajství. Jak těžiště zpráv je pouze a převážně domácí. A v krátkých záběrech , je místo pro západní média. Což je v západních zemích v rovnováze, kde se sděluje aktuálnost doby globálně. Studenti klikali manipulaci, ankety, a měli shodnost na 98 % s tématem a výběrem mluvícího. Byla to mladá generace do 25 let. Tudíž moje generace, 67 let, novinář - senior, zaujal k hodnotícím věcem kritický postoj. Může srovnávat, opřít se o životní zkušenosti, výjezdy do té které země. Jsem schopna i věci kriticky komentovat, nebo analyticky sdělovat. Ale nemám kam. A my všichni . Nemáme komu a kam to řící. Pokud Gemma Porzgen končila s větou, abychom si cvičili kritické myšlení, tak tím chtěla říci, že by svoboda tisku nepochybila, v ČESKÉ REPUBLICE. Naopak by nabyla - profesionálnějších rozměrů - a stala by se polem přístupu k zahraničním médiím. Takhle žijeme jenom ve svém světě, ve svých problémech, malých českých a neotvíráme se globálně zahraničním problémům. A ty jsou často dosti žhavé a nejsou na jednu noc a na jednu zprávu denníku. Mají mnohdy dopad na další vývoj a tvůrčí život člověka. Cenzura v Maďarsku nebyla probíraná. Wikileaks nepřišli na řadu v tématu. Jako by neexistovaly. Jirák se do toho nepouštěl. Taky neříkal, že jsou již 3 české bloggerky před soudem, a jako by tady nikdy neslyšel o české cenzuře. Nekonečných soudech, poškození dětí z dětských domovů, které nemají mnohdy ani dostatečné vzdělání. Je těžké pro ně najít v životě uplatnění, aby měly zázemí, práci, odpovídajíí vzdělanost a nebyly na obtíž státu. O tom nehovořil Jan Jirák, a Gemma Porzgen odjížděla, že tady vše funguje kromě zpravodajství v zahraničí.

Umístění pozvánky GOETHE INSTITUTU - JAK SVOBODNÁ JSOU EVROPSKA MÉDIA? WIE FREI IST EUROPAISCHE PRESSE ?
MgA.Květoslava Šamajová
Kveta.Samajova@gmail.com
Syndikát novinářů ČR 3780
CZ 4340
Praha, 23.2.2011 SEČ 22:51


Pokud tam nebyly zahrnuty roky 1989 a následně , jsou to archiválie, a nevztahuje se na ně porušení zákona. Stanislav Penc tak po roce a půl vyhrál spor, nemusí platit ani milion ani deset milionů pokutu v přestupkovém řízení s ÚOOÚ.

20. února 2011 v 22:17 | MgA.Květoslava Šamajová
To mě dává naději,  že moje trestní řízení o pomluvu,  s Liptákem,  který byl aktivní prokurátor na Generální prokuratuře ČSSR v padesátých letech  a následně,  jsou také archiválie  a  nevztahuje se na ně zákonost. Soudí mě Mária Petrovková,  Ing, Mgr, Bc,  kterou ustanovil  prezident Klaus v lednu 2010.  Je s podivem,  s jakou vehemencí  nashromážila POLICIE  PRAHY II,  státní zástupci z Lazarské,  články z  mého blogu :  www.deepa-shama.blog.cz ,  a jak si je nakopírovali,  seřadili celých 450 stran,  že jimi jsem  poškodila Liptáka. Přitom je jedním  z těch, který v archiváliích je zanesen.  Jde o ty, co o nich  Standa Penc   hovoří. Lipták je   prokurátor padesátých let.  Mě se líbí, že když do nečeho namočí holku,  tak ji štvou, tak dlouho, až zhubne 10 kg. Já se starám o chlapce z dětského domova.  Již 12 let.  Byl pobitý, šikanovavý, sexuálním vrahem  MELKOU.  Stát, soudy, ho neochránili a dokonce ani neodškodnili. Judr. Niedobová - komunistka,  Judr. Javůrková - komunistka,  Judr. Tilečková - komunistka.  P 106/91 Frýdek-Místek. Mohou být zákony na odškodnění  obětí, ale u  soudu  se vám vysmějí.  Naopak začnou šikanovat ještě více vás. Lipták 1928, nám pěstounské rodině vzal byt,  když byl chlapec  po operaci.  Moje matka na jeho brutalitu zemřela. Já jako novinářka jsem  si ho investigativně podala  až  jsem  věcem přišla na kloub.  Tak za to mám být zavřená na jeden rok  - odnětí svoboby.  Stejné archiválie,  píši ve svém blogu.   Kdyby ze mě neudělal  LIPTAK 1928 ,  BEZDOMOVCE,  tak je mě ukradený.  Ale pokud stát nechránil  moji umírající matku,  pokud stát nechránil  mě,  a vystěhoval mě z bytu v době,  kdy jsem měla k maturitě 120 dětí,  tak takový stát nemiluji - na takový stát SERU.  13 E 277/2005 není pravomocné,  já ve svém bytě nejsem  od 27.11.2006.  Vystěhoval mě LIPTAK 1928.   Vyklizení nebylo a není   DOSUD PRAVOMOCNĚ .  Zde  jsem  žila 27 let.   Ano, korupce.  Přece se z bytu za 3 miliony neodchází jen tak do holého bytu ,  ze syporexu,  kde se jednak podnikalo,  nic neopravilo,   kde WC podkapává,  koupelna podkapává,   sporák MORA 1101 je starý 40 let,   a několik let odpojen od plynu.  Když mě do toho bytu zavezli,  skoro o půlnoci,  tak mě nechali nábytek na schodech,  že se tam nevšel.  Prostě byl tam nábytek PERSONY.  Je  tady ještě stále,  a bydlím zde 4 roky.  PERSONA není můj  milec.  Je to zámečník,  důchodce,  instalatér,   kulisák z BARRANDOVA,   komunista.  Každý mu šel na ruku. Že musí  nutně bydlet v mém bytě,   vedle svých dalších 4 bytů.  Jsou věci,  kdy posléze pochopíte,  že tak jak PENC se hádal s USTR ,  tak to vždy mělo vedlejší podtext.  Mě POLICIE PRAHY II.  vyhrožovala,  že budu platit pokutu 3 miliony a budu zavřená 3 roky,  ať mlčím a nemluvím o  bytě.  Ale já jsem  BEZDOMOVEC.   Policie  Prahy 2 ,  mě přišla pod okno,  25.5.2010  a neustále naléhala,  že jim  nutně musím otevřít,  aby cosi skontrolovali.  Odpoledne  25.5.2010,   pak záludně,  si vymysleli, že jsou  bytová správa.   Po  měsíci ,  až dvou ,  když jsem  jednoho z nich potkala při stěhování na Sokolské 12,  tak jsem zjistila, že  "bytová správa  " je policajt u Chaloupkové.   Nevím,  jaký měl rajc,  že mě nechali v blázinci  přikurtovat nahou a  uvrhli do komatu na 17 hodin.  Mají asi tak 30 let.    Prý,  když mám blog,  tak musí  zjistit,  jestli jsem příčetná, když jsem do něho psala.   Tudíž je tady CENZURA.   www:deepa-shama.blog.cz  je pro Járu, virtuálně,  s kauzama,  kdo ho neodškodnil,  kdo nás týral,  kdo nás vystěhoval,  kdo zapříčinil, že mě maminka umřela.  SAMIZDAT.   Já tam mám kauzy o Járovi,   který soud rozhodl v jeho neprospěch.  Ale také  recenze na filmy,   články živě s Obamou,   muzejní unikáty, prostě můj kulturní deníček.   Postřehy,  názory,  rady.   Za to  se přece děvče nevozí do blázince,   neslíká do naha,  nepřikurtovává na tvrdý kavalec.  A již vůbec se nedává injekce neznámého původu.  Po komatu a 17 hodinách  probuzení,   jsem  měla četné hematony na ruce.   Moje kalhotky byly roztrhané na 4 místech,  jak je ze mě strhahly ,   chlípně,   a pokud jste v blázinci s 4  nadrženýma chlapama,  nevíte,  jestli  vás nezneužily.   17 hodin v komatu.   Pokud tomu  se říká  porušení zákona o archiváliích,  tak tady ŽENA  JE MÉNĚ NEŽ POSVATNA KRAVA V INDII.   Tu tam auta musí  objet.  Já si myslím,  že Česká REPUBLIKA  je ještě na tom hůře  než Irán.  Tam  je za soulož " ukamenování" .  Ale u nás,  vám nepomůže  NEČAS,  ŠPIDLA,  KLAUS,  HAVEL,  FISCHER.  Pro  mě ten pobyt byl ubohý v tom,  že jsem  musela vidět,   jak zcela dementní  osoby,   zanechávají v koupelně hovna,   neumí se o sebe postarat,   jak menstruují a  sedají si  na výlevku s kýblem odpadků,   jak se sebezničují.  Viděla jsem  fětačky,  a alkoholičky. Co jsem tam dělala já  ?
 www.deepa-shama.blog.cz
Vím jedno ,  jako  bývalá redaktorka Československé televize ,  po FAMU,  jsem  nepřešla do České televize k 31.12.1992.  19 důvěrníků  přešlo,   já jsem  nesměla.  JEDINÁ jsem MĚLA KTS - kandidát tajné spolupráce.  Kandidát tajné spolupráce, KTS,   měl HAVEL,   byl prezident,  KTS- měl  PAROUBEK,   byl a je v Parlamentu,   dokonce Radek JOHN měl KTS.   Co a čím tedy stále vadím,  že jiní jsou za  KTS  prezident,  ministr  v parlametu,  a já jsem  nesměla být redaktorka  od 1.1.1993 v České televizi až do důchodu.  KTS bylo zrušeno  Ustavním soudem 31.12.1992.  Také D - důvěrník.  KTS byla kategorie, že vás chtěla StB.  D- byla kategorie, že mnozí úslužně sloužili.   Jde o to,   že můj otec byl souzen na ochranu  lidové republiky   §  231/48 Sb,   na který byla popravena Milada Horáková.  Je 21 let po pádu totality.  Já jsem  21 let nedostala v České televizi práci,  ani USTR  ani ČTK  ani v jiném médii.    S diplomem FAMU jsem myla záchody,  byla pokladní a  jakýkoliv kontakt s bývalými kolegy, byl smeten,  nezájmem s jejich strany.  Do té  doby,  kdy jsem dělala tzv.TŘETÍ SVĚT,  a zahraničí,  jsem měla práci.  Byt, koupelnu,  sporák,  matku mezi živými,  tak jsem  se s tím  vším statečně prala.  Jenomže mě daly do vlhkého bytu,   Járu jinam,   a pak jsem ho mohla podporovat stovkami.  Ale ne  tisícovkami. Pěstounské dávky jsem urgovala po 4 letech na PRAŽSKÉM HRADĚ,  máme jejich fax, k datu 14.6.2003, vyznačeno 1.6.2004.  Žádost jsme s Járou  podali 28.8.1998 u komunistek z Frýdku-Místku,  vyhověly za 7 let.   Dnes, kdy ani nemáme byt, a jsem oba dva bezdomovci,  tak vyzývám všechny soudné lidi,  aby podpořili petici za odvolání komunistek - soudkyň.   Hlad jsem  měla v dětství , ale to vždy stařenka a babička,  mě upekla meruňkové buchty.  V belzebubismu , mám větší hlad. Je mi 67 let.  Těžko si koupím byt,   za zcizený za 3 miliony.  Nikdo mě nechce dát suchý teplý,  nikdo mě nechce odškodnit za ukradený byt.   Dokonce ani  za rozbitý nábytek.  KF TRANS najatý LIPTAKEM + PERSONA    při vyklízení z mého bytu, kde jsem žila 27 let a založila BD BRECHTOVA 828 bytem č. 37,  tak mě ho LIPTAK vzal.  Je mu 82 let a stále je v akci.  KF TRANS byla sestavena z tajných .  Ukradli mi archív 50. let a všechno rozbili, neuměli  ani balit. Vzali si exekuční krabice,  ale do nich to házeli.  Nezajistili ,  nakradli , za exekuci vydělali 60.000 ,-Kč  na  4 lidi + záměčník,  a po nich zbyla spoušť,  zhaslé světlo,  a rozbité venkovní okno. Psal se 27.11.2006.  Vyšlo mě jediné, že tato kontrarozvědka  přešla do BIS.  Nejsoiu totíž od roku 1987, 1988, 1989 odtajněny  spisy  626 , není tam žádné tajemství, ale sledovačky  na Indickou ambasádu, radovou Prasad.   Kdyby mě 9.2.2011  odškodnilo Ministerstvo vnitra  300.000 Kč, což je 1/7 platu , který jsem nedostala,  když mě po jejich kontrarozvědné  špíně  StB mě nevzali do ČT,  tak bych nepokračovala v blogu a ukončila ho. Ale oni si mě hýčkají a pěstují.  Pokud prohrávám u  soudu 18 let,  12 let,  7 let, tak to není náhoda.  Jedna věc  je komunisms,  jiný  -ismus,   belzebubismus,  který tady máme. Jsme  ateistická země.  Ale Pán , by mě nedal tolik síly,  abych bojovala se státem za blaho dítěte,  abych nebojovala za jistotu,  že moje matka má právo na bydlení,  já mám právo na bydlení, a že mě žádný Lipták  nemůže a nemá  právo na můj byt, když v něm nebydlel.   ASOCIÁL se nestyděl ho vzít pěstounské rodině, a umírající.   Můj přerod byl bolestný.   Možná ještě bolestnější než žit  v komunismu.   Pochopila jsem  ale JEDNO,   že to všechno směřuje k tomu,  abych si vzala raneček a odešla do světa.  Již to,  že mě někdo odveze do blázince ,  svleče do naha,  je  totalitarismus.  StB svlékala dizidenty v akci ASANACE a museli povinně emigrovat.  Jak se asi tajně jmenují tyto akce:   to projebávání,   promrdávání,   StB  v belzebubismu.   Kdo to práskne,  jak to StB ,   které je tady stále v akci 7000 členů StB  nazvala.
 Měla jsem  v roce 1998 sjednanou au pair do Izraele.   Jareček mě  ve stejnou dobu řekl,  teto ,  mě nikdo nemá rád,  vem si mě.   A bylo z toho  12 let.  Loni jsem  chtěla jet jako pomocná kuchačka do Londýna,  abych měla rok praxe v  anglicky mluvící zemi.  Policie 2  mě obžalovala,  že říkám o Liptákovi,  že byl konfident StB.  " On , prý,  má v 82 letech , z toho újmu."   Vzal nám byt za 3 miliony,  a  újmu mám já.   Národe, dá se tady žít,  bez nasrání ?   Nedá.  Učíme se ,  být soudržní,  učíme se pomáhat jeden druhému,  ale nemáme úctu k dětem  z dětskýcm domovů, umírajícím  a učitelkám  v důchodu.  Pokud , bych dala dobrovolně privatizační byt,  tak bylo odstupné  půl milionu.  Nás vystěhovali násilně .  Takže tam prachy hrály roli,   a proto ta snaha, mě obvinit z virtuální kokotiny.  Mám  blog www.deepa- shama . blog.cz.
Blok má žák na základní škole,   blog má Obama,   blog  má jeho velvyslanec z Ameriky v Praze,  blog má bezdomovec,  aby si našel práci.  ČESKY + ANGLICKY  s životopisem.  Každý má blog.   Redaktoří , kteří jsou vyčerpaní z redaktoské práce  a doma si píší  to,  co nesměli oficiálně zveřejnit.   Jen  tak pro radost.   Budeme ty redaktory svlíkat do naha a kurtovat v blázinci?  Budeme jim dávat haloperidol + rispedral?    To dělali mě,  neboť MELKA,  který 5 týdnů zneužíval Járu ( házel na něho deku a kopal ho , ráno + večer se všemi, skupinově)  od 13.10.1998 do 27.11.1998 v DDÚ Praha 4-Krč, K michalskému lesu 222, byl již sexuální vrah  a je v blázinci u MUDr.JIŘÍHO ŠVARCE.  A tam mě dali k těm sexuálním deviantům.  Ke mě  chodil ŠVARC v 23,00 hodin večer,  když jsem  byla v noční košili,  po vpichu NEROLEPTIK  8 večer, orál,   a s 100 % účiností. Obejdnal si to LIPTAK,  že prý, když mám blog: www.deepa-shama.blog.cz ,  tak musím být měsíc v blázinci s neuroleptika.  ŠVARC sdělil pak o mě,  že jsem  dementní.  Tedy ne ten LIPTAK,  82 let,  ale ta magistra umění,  s IQ = 109, MQ = 126.  Mám 15 papírů, že jsem  v normě,  a příští týden je po dobu MENE TEKEL budu usazovat na blog.
Ano,  těší mě Stanislave,  že jsi  to probojoval.  Že archiválie,  nepodléhají  ochraně osobních udajů   do roku 1989.  Vybojoval jsi  nám to pro ty  druhé.  Ale  jak  děsivé  je číslo 7000 zaměstnanců  StB aktivních  ve věřejných složkách.  1,5 roku tvých bojů  a je skončeno.
Ale nikdo  neví,  co tě to stálo zdraví,  stresu,  nesouladu v rodině,  nedostatku peněz.
Zřejmě snaživá POLICIE Prahy II.  která mě obvinila ,  vyrůstala v červených trenýrkách,   Státní zástupce ,  který  věc  měl přezkoumat,   také vyrůstal v červených trenýrkách.    Petrůvková, která mě   5 hodin týrala  u  výslechu soudu , a štěkala na mě,  tak, že ještě nyní od prosince chodím ke kardiologovi.   Kdo si ji asi objednal,  aby  tak štěkala na seniorku.  
PETROVKOVA je  ING + Mgr. a Bc.,   a vadí ji,  že si pěstounka nechala v 66 letech udělat během 5 měsíců přezkoumání na  duševní zdraví,  aby chlapec mohl studovat  - bakaláře.  Sama si dovolila vystudovat Bc,  Ing,  Mgr,  a záviděla,  14.12.2010,  aby jeden chlapec z dětského domova byl Bc.   Týrala a štěkala na mě,  5 hodin,  jak jsem si mohla dovolit ,   se nechat zkoumat u psychologů a psychiatrů na duševní zdraví.  Je to  tedy stejné  jako u WIKILEAS,   že každý kdo  zveřejní  něco  ,  co se vymyká,   musí být přezkloumávám.  Penc má kozy,  tak ještě,   že ty jeho kozy,  nemusely být měsíc v blázinci, jestli jejich vemena nejsou choromyslný,  nemají autismus,  nebo demenci,  nebo možná, že ty vemena budou již  vaskulárně dementní.   Myslím,  že tady se svět zbláznil , byrokracie je nekonečná.  V pěstounství je za námi 11 let  a 40 soudů.  Loni mám 15 dobrozdání na duševní zdraví  a 5 hodinový soud, o tom,  aby to snad zvrátil,  že to není pravda. Vyslýchala moje psychology a psychiatry, jestli to psali,  že by to mohla být křivá přísaha,  a vnucovala jim roky vězení...
Můj advokát neměl nikteraký zájem o mě.   8000 Kč, mu  bylo málo,  řekl si ještě o 5000,-Kč. Čili být tresně stíhaný za virtuální hovno,  jako  sociálně chudá,  znamená, že pak již nejíte vůbec.
Vážím 52, 5 kg.   Je to jiný druh  utrpení než za HITLERA.   Je to psychická šikana,  která je dlouhodobá,   abyste se vyčerpávaly vlastními  spory a zapomněly, na ty, co sami kolaborovali s StB.   Co  obžalovávali v 50.letech,  a chtějí stále být v advokacii,  i když je již dávno  NIKDO nechce a taky žádnou neodvádí. Ale svoje oběti si  hlídají. Otce již popravili,  nebo je dali na URAN- odešli,  jsou mrtví.  Ještě tedy DCERY 50 let,  aby nebyli aktivní.  LIPTAK ulovil novinářku, tak z ní udělá blázna.
Musel najít hodně červených trenýrek,  celou řadu,  aby mu to klaplo.  Já tedy docházím  k zjištění,   že k žádné svobodě nedošlo,  a je opět cenzura slova.   FORMAN, řekl: " První na  co sáhli  nacisti,  byla cenzura . " První,  na co sáhli komunisti,  byla cenzura." A první na co sáhli v belzebubismu byla cenzura.  Demokracie -  to je cenzura slova,  blogu,  myšlení,   máme jenom pokyny,  jak smíme souložit,   jak si  máme operovat prsa ,   aby byla velká, jak  po silikonech umřeme,  a ani jsme si   ty kozy  neužili. Pak  máme mít hodně milenců,   a nevdávat se.   A pak máme chodit málo oblečené,   kozy a cecky venku.  A zvát si WILILEAKS do bytu,   a pak je obvinit,  že koint byl s preservativem  -  který se přetrhl  a bez prezervativu.   Kdyby neměli ty kozy venku,   tak by WIKILEAKS ani k ní nešel do bytu.   Ani by si na ni netroufl.  Já mám malý kozy a nikdo do mojí IV.kategorie nejde,   jenom policajti od Chaloupkové,  s rozkazem LIPTAKA:  " zavřít,  zavřít,   zavřít." 
Už ho vidím,  jak to zítra kopíruje a nese do kauzy 1 T 207/ 2010 na Jana Masaryka.  Zde  mě 9.února 2011 v 14,25 hodin  tramavaj  č.22,  vůz  8241  vklínil mezi  dveře a malý prostor  prvního schodu,  a nyní nosím  korzet,  a mám možnou  frakturu dolního okraje bederní páteře.
Možná, že to byl plánovaný  útok jako u Jílkové.   Byla jsem  20.1.2011 v Máte slovo,  v ČT, (archiv) a říkala,  jak si na mě napsali 56. 047 Kč,   ačkoliv to mělo stát jenom 1860,-Kč.   Jak je možné,  že objednavatel byla Chaloupková,  POLICIE PRAHY 2,  a převedla to na moje konto VZP. 25.5.2010-25.6.2010. Každý ví, že měsíc je za 60,.-Kč denně x 31 dní.  Jde tedy o nepravdivý znalecký posudek, číslo,   455.  Jak se dalo zjistit,   tak pokud  si za jeden posudek  ŠVARC píše 17.000 Kč,  tak za 6 let existence,   jeho posudků,   si  vydělal  - mohl- 
7 milionů 795.000 ,-Kč.   Pak se nedivte,  že mě vklínila tramvaj,  když jsem  to tak investigativně zjistila.
Chcete vidět, jak se tahá za vemeno?   Znáte to ještě?   Ukážu vám to z eko-farmy STANDY PENCE.

deepa-shama.blog.cz
MgA.Květoslava Šamajová
Kveta.Samajova@gmail.com

Praha, 20.února 2011          SEČ   22:10 

Chápu Boží Dar jako Ježíškovu poštu, chápu Kraslice jako Velikonoční poštu. Ale nechápu Milostín jako svátek zamilovaných...

14. února 2011 v 21:49 | MgA.Květoslava Šamajová

Jako volná novinářka jsem si nalistovala knihovničku novináře. Prof.dr.J.V.Bečka zde praví u slova MILOST :
přízeň
náklonnost
slitování
útrpnost
půvab
líbeznost

od toho odvozený
MILOSTIVÝ
dobrotivý
blahosklonný
laskavý
útrpný
blahovolný

aby to byl svátek zamilovaných, muselo by v ČESKÉ REPUBLICE existovat město, vesnice, nazvané
MILOSTNÝ
pak se již zde objevují ve slově ona zamilovaná slovíčka
erotický
galantní
příznivý
milostivý
a takové město nemáme.

Nic méně mě letos překvapilo Valentýnské razítko,  což jsou dvě ruce a ťukají si dvěma srdíčky ...
Já sama nikdy nevím,  když si sama posílám pohledy,  jaké razítko mě přikráčí domů.
Až mě bude Jára pohřbívat,  tak se na něho vysypou pohledy s příležitostnými razítky...
Jako každý mladý muž , tak i on, jenom esemeskuje , já mu zato posílám na Vánoce, Velikonoce, Valentýna, pohledy, jsem se staré klasické školy.
Prof.dr.J.Bečka tato synonyma pro novináře napsal v roce 1977 a kniha stála 32,-Kč.
Ráda v ní někdy listuji, a lituji, že moje věková kategorie,  již nemá galantní gentlemany , kteří by místo esemeskování, poslaly ČUMKARTU.

A teď to slíbené razítko z Milostína na sv.Valentýna  2011.

deepa-shama.blog.cz
MgA.Květoslava Šamajová
Kveta.Samajova@gmail.com

Praha, 14.února 2011   SEČ   21:46

Inauguraci Baracka H.Obamy 20.1.2009 přihlíželo na The Mall o rozloze 125.13 ha (úseku téměř 3 km dlouhém ) populace , která potvrdila 52,9 % hlasů při jeho zvolení.Stejně jako tehdy dokázal zaujmout v Kongresu 25.1.2011 .

6. února 2011 v 23:01 | MgA.Květoslava Šamajová
Uvážíme-li, že americká populace čítá dnes v 50 státech okolo  308 milionů obyvatel,  musí mít prezident Ameriky nejenom šarm,  ale i moudrost a uvážlivost státníka.  Porovnáme-li jeho živá vystoupení před národem na face booku,  nebo jeho začínající roli při inauguraci,  a o dva roky později v Kongresu,  tak Obama dokázal,  že bude umět  vyjít,  jak s křesťany, musulmany,  židovským světem, arabským,  tak i napříč všemi generacemi.  Jeho široký úsměv chlapecký,  sice již za ty dva roky někdy se ztrací , na chlapeckosti,   když musí přijmout opatření nezbytná,  jako jsou svědectví katastrof povodní,  tornád,  zemětřesení.  To jsou živelné pohromy,  ale také mnohdy musel čelit neklidu republikánů, kteří se snažili jeho demokratické postoje parafrázovat. Podíváme-li se zpátky na inauguraci, kdy mu fandili davy na rozloze 3 km dlouhém The Mall,  tak stejně žive byl uvítán i v Kongersu o dva roky později. Je nejenom výborným řečníkem, ale zná i míru tolerance a nikdy není uveden do afektu, ale v klidu  zvažuje odpovědi i při živém  přenosu napříč 50 státy Ameriky. Jeho volební účast  v roce  2008 byla ustálena na 62 % hlasů.  Mc Cain získal tehdy jenom 45,7 % hlasů.  Obamův  projev v Kongresu 25.1. 2011  opět potvrdil, že si svoje postoje a místo , při dalších volbách udrží.   Jako posel míru a oceněný  Nobelovou cenou míru poměrně brzy po zvolení do úřadu,  dne10.12.2009.  Obama  byl sám překvapen touto nominací, kterou nečekal.   Byl osobností časopisu TIME,  ale Nobelovu cenu nečekal v roce 2009. Jakoby se i částečně styděl,  že toho tehdy ještě moc nedokázal.   Porovnám -li  jeho inauguraci,  která shodou okolností,  měla zvláštní postavení v tom,  že slib  Americe předkládal dvakrát. Jednou na náměstí  The Moll,  a podruhé v Bílém domě,   aby nedošlo k zneplatnění.   Slib byl předříkačem spleten,   a Obama vyčkával,  jak bude opraven. Nakonec ho zopakoval podruhé v Bílém domě.  Aby nebylo žádných pochyb.  Věřím, že tato náhoda,  nebo určité  předznamenání shodných náhod,  mu dá opět šanci být ustanoven podruhé do funkce prezidenta,  až skončí jeho volební období  a budou ve hře nové primárky.   Vzpomínám na rozjezd  jeho kariéry,  kdy vtipně sladil pohněvaného policajta,  který konal svoji službu a zatkl neklidného černocha,   který se dobýval do svého domu.  Tehdy je oba dva sladil Obama , u zahradního stolku,   že s nimi zasedl a vypili společně chlazené pivo.    Jako kluci,  když provedou lotrovinu,   tak jim dal rozřešení. Mnozí mu to vytýkali.  Když si ale uvědomíme,   od té doby,  jak se svět změnil,  jak vře ,   jaké nepokoje vyústily v Egyptě,   Tunisku, Turecku,  tak pak taková "klukovina"  je opravdu malým příběhem tolerance,  z toho množství ,  co se za dva roky odehrálo.  Jeho slavný  projev v Cairu, kde hovořil k musulmanům,   židům,   arabům,  křesťanům,  byl opravdu harmonizující.  Ke každému přistupuje se stejnou úctou.  Ne,  vždy je to bráno  jako repekt vůči jiným zemím.   V případě protokolu japonském,  bylo mu  dokonce vytýkána  submisivita vůči japonskému císaři.  Při Obamově délce a japonském vzrůstu,  si reportéři nenechali ujít,  aby ho nevyfotili v předklonu  a tato fotka pak  obletěla  světem.   Je neuvěřitelně nicotné,   na čem často nevzdělaní teritoriální  reportéři, jsou schopni postavit story. Na základě jedné fotky,  aniž by v tom naopak viděli  diplomatický protokol.   Třetí svět je často pro mnohé tak složitý na pochopení, že ho spíše zesměšní,  často z neznalosti a odbornosti,   na malé sekvenci   střetu dvou kultur . Obama využívá techniku,  a umí ji naplno používat. Aby svému národu, 308 milionové  populaci,  přiblížil svoje  reformy,  a plány, ktéré  má do budoucna.  Nemá  to jednoduché.  Nezaměstnanost se stále drží na hranici 9 %  a slíbil,  že bude nižší.   Ale na celém světě  je nedostatek práce,  a nezaměstnanost roste.  Více se prodává,  vyváží,  než hledají vlastní zdroje v té které zemi.  Stáří, pak také nemá respekt ,  a je odchod do důchodu  často prodlužován do neúnosnosti.   V České republice,  která si svůj hospodářský  produkt země  postavila  na dovozu,   již začínají chybět  zdroje domácí .  Češi nebyli nikdy zvyklí vytvářet stávky,   stávkovat,  a sdružovat  se v šik, aby sdělili,  co jim nesouhlasí.   Zdravotní reforma  je  výjimkou  a tak současná nespokojenost začínajících lékařů,  že požadují platy 70.000 Kč a odmítají 50.000 Kč platy,  nahánějí vrásky Hegrovi,  z TOP 09.  Obama má taky zdravotnickou reformu a dal do ní energii, která mu ne vždy vynesla  sympatie  napříč americkými  státy.   Ale věří si,   a zdůvodňuje  svoji potřebu, že kdyby ji nenastolil,  tak by situace ve zdravotnictví  byla do budoucnosti neudržitelná. Celý svět je v pohybu.  Bývalý východní blok,  jako je Maďarsko,  Česko,  Rusko  nastolil  cenzuru slova.    Původní pád železné opony,  byl nahrazen po 20 - 21 letech v té které zemi,  opět  železnou cenzurou slova.   V  Rusku se střílí  novinářky,   v Česku se posílají nepohodlné
novinářky ( na mužské si netroufnou) bezdůvodně  do blázince. Pokud  se  najde nekompromisní postoj novináře/řky,  a je to zase stejné jako za totality. Návrat je opět k totalitě slova, opět k cenzuře. K té, oné pověstné, od které uprchl Milan Kundera, Miloš Forman, do Ameriky, nebo Francie.  Jedině v zahraničí  mohli si získat  Forman + Kundera renomé a úspěchy na poli filmovém a literárním.   Maďaři  vymysleli nový tvrdý zákon,  který zakazuje zveřejňování obětí  trestných činů . A tak vlastně z nesvody a krátkého období svobody slova  na začátku devadesátých let,  jsme se zase dostali do stejné pasti jako za totality.  Původně to politici mysleli na ochranu svoji, aby se nezveřejňovali  jejich  soukromé  úlety s milenkami.  Nakonec to novináře postavilo  do předsálí poslanecké  sněmovny.   Soudy přijímají  obžaloby  prokurátorů  padesátých  let,  kteří zase honí svoje oběti, děti padesátých let, jejichž otcové byli souzeni na § 231/48 Sb, což byl paragraf popravy Milady Horákové.  Prokurátoří co soudli naše otce v 50.letech, nyní zase obžovávají dcery 50.let , a   přiživují se na  obětech totality.   Pro nás, patřím také k obětem totality,  je právo stále  oddělené od spravedlnosti.   To by se v USA  nemohlo stát. Je to křesťanská země,  a ostatní by se sdružili a  vyšli  do ulic,   a vzjemně by se podpořili.  Česká  malost  tady naplno vyznívá v předposranost.  Že,  když je někdo  nespravdlivě  šikanován, že ho nikdo  jiný nepodpoří.  Jenže sociální útlak,   a ekonomický  a umlčování svobody slova,  není možno dlouho vydržet.  Pro nás , oběti padesátých  let,   pro které nenastala svoboda  ani 21 let po pádu totality,   a znovu jsme pronásledováni prokurátory 50. let,  je svoboda  slova , utlumena.   Celý východní ex  blok,   Rusko, Česko, Maďarsko,  se vrací  zpátky.   Tam,  po dvaceti letech.  Zase do času, kdy se bourala teprve zeď.    Když to srovnám s Amerikou,  tak  Česká republika je  nyní v době,   kdy si Amerika kolíkovala půdu a rozdělovala  si ji.  Proto jsem  se ráda podívala a nenechala si ujít,    inauguraci  prezidenta Obamy.  Podporu  jeho rodiny,   manželky Michelle ,   Malii (tehdy 11 let),  Sashi (tehdy 8 let) ,  kteří mu stáli po boku, když skládal slib.   I vyznění barev, bylo silné.  Michelle  měla šaty  i kabát žlutý,   což je v Švédsku barva dominantní .  Malia  pak byla v tmavě modrém,   a Sasha  měla naději  růžovou s červenou.  V poselství o stavu Unie  prezidenta Omavy,  dne 25.ledna 2011, pak bylo využito  v maximální  míře moderní techniky,  kdy vedle projevu jsme byli svědky, i  projekce ,  paraleně,  jak probíhal vývoj na  politických  jednáních během roku.  Michelle  byla na snímku také, ale nyní již v akci, jako partnerka a manželka, po bohu svého muže.   Ukázka,  jak v Německu rozděluje potravu.  Tím dal najevo, že lze demonstrovat světu,  záměr Ameriky,  na co se budu do budoucna soustředit.   Na výzkum a techniku,  a do  vzdělaní .   Jeho zájem o budoucnost ,  mladých ve školství,   nebo těch nejmenších,   kterým byl ochoten i  číst pohádky, pokud sledujete jeho nedělní setkání s obyvateli napříč 50-ti  státy. Obama nečiní rozdílu, mezi   populací,  jak  studentskou,  univerzitní, nebo  generaci  středních  škol.  Stejně tak se zajímá i  o práci dělníků, zajímá se o výzkum i techniku.  Je všude a je ho plno .  Má  neutuchající  energii,  jeho vitalita a síla  dává naději,  že obhájí i  primárky  v dalším volebním období.  Je symbolem stabilizace a přála bych mu to.  Pokud  by dohlédl na naše papaláše,   na  naše soudnictví, bylo bych nesmírně ráda.  České soudnictví  nám brzdí vývoj  a růst  svobody slova. Dokonce nás  chce  zase  vrátit  zpátky o 21 let. I když   chápu,  že jako prezident Ameriky nechce zasahovat  do našeho  panování.  Ale nemůže mu být lhostejné,  že se v Rusku střílí novinářky za bílého dne,  a v  Česku  se zavírají  nepohodlné novinářky pro svobodu slova  do blázince. A aby toho nebylo málo, dokonce se jim zabavují byty, bezdůvodně, aby  byly bezdomovci. Taková šikana ze strany  radnic, se táhne napříš strany politické ODS, a je zde snaha umlčet nás   na poli  novinářském.  Tím, že  umlčíme  novináře  dlouhodobě v sociální nestabilitě,  a vezmeme jim byty,  tak  jsme jim vzali právo na existenci.   To už hraničí  s  likvidací osobností.  V Iránu se popravují ženy,   a v České republice  je žena ještě  méně než posvátná kráva v Indii.   Pokud staré struktury mají zase navrch  a lidé  se bojí nahlas  vyjádřit názor  na  podporu těm  utiskovaným,  tak to je hodně špatné.  Bylo by potřeba, aby to věděl  Obama,   že se to ještě nyní  děje.  Stejně jako Wikileaks  posunuly informace  a právo na  informace dopředu  ve virtuálním  světě .   Tak i Maďarsko,  Rusko,  i  Česko musí  vzít na vědomí, jejich politika a vedoucí role ve státě,  že hlas  pokroku nelze umlčet.   Dnes prakticky neexistuje azyl  ve  východním  bloku   do jiných zemí.  Ale je zde reálné nebezpečí,  že komunismus nespí,   a mohl by být, pokud na to novináři  neupozorní,   znovu probuzen  a nastolen. Začíná to nevinně : zavíráním do   psychušek,   a násilnou  likvidací lídí,  kterým   je  podlamována osobnost . Snaha je zavléci   do nestability, sociální, tím, že jim vezměme práci, a dostaneme je do nesolventnosti, která není jimi zaviněna.  V Česku jsou senioři a populace  po šedesátce umlčováni .  Senioři nemají respekt, ani s nimi není eticky zacházeno. Pokud je někdo samoživitelka,  rozvedená,  vdova,  nebo se stará jako prarodič o dítě svých přííbuzných,  tak je zde snaha o jejich likvidaci . Na poli sociálním. O tomto faktoru se málo ví, málo se píše, a je proto na nás novinářích, na tyto nešvary doby poukazovat. Pokud jsme za to zavírání do blázince, že se bráníme, a světu nastavujeme zrcadlo,  tak dříve či později, si svět uplivne, před Českou republikou. Tak jako se civilizovaný svět dozvěděl   co se dělo ve sběrných  táborech  v Osvětimi   za nacistů. Dnešní papaláši, komunisté, opět vyvolávají zlo mezi seniory. Jejich byty se prodávají Rusákům, ať již mluvíme o čtvrtích Libuš nebo Lhotka. Jedná se o katastr Prahy 4.   Jelikož je  stále dosti  těch, v politice, a sedí ve vedoucích rolích na radnicích,   kteří mají ještě i dnes Rusko jako stánek Boží ,  a ego super -  nadčlověka.  Což je dosti nebezpečné.  A to je zapotřebí vědět, že to tady zase v Evropě nebezpečně narůstá.  Proto mě soulad a harmonie projevu, Obamy,   jak to sleduji  od inaugurace,  do  poselství v Kongresu,  jeví jako vyrovnané a stabilní.   Určitě bych mu  dala hlas,   Obamovi,  aby byl znovu zvolen. Otázka je pro  mě ovšem,   kam já sama se odeberu,  jelikož patřím  k těm,  které  byl zabaven majetek,  již v roce 2006,  před tím v roce 1952, když mě zavřeli otce na osudný § 231/48 Sb. Můj otec, Miroslav Šamaj, založil K-231, v roce 1968,  což předcházelo Konfederaci politických věznů. Rodina začala  být pronásledovaná.  Kupodivu ještě více v demokracii . Moje rodina ,  to  je i  můj prasynovec,  Jaroslav, jsme za 12 let,  já za 17 let, nevyhráli pro komunismus,  který tady je skrytý, ani u jednoho soudu v demokracii.  A nepomohl ani Václav Havel za 13 let, ani  Klaus,  za 8 let.   Havel pomáhal CHARTĚ 77, ale nepomáhal politickým věznům 50.let. nejbolestivější to bylo pro oběti, děti padesátých let. Nikdo se nás nezastal, a nemáme zákony postaveny v náš prospěch. Nemáme příspěvek k důchodu po zemřelých otcích. Neměli jsme za jejich života možnost studovat pro perzekuci, neměli jsme  ekonomický a sociální růst. Staly  se z nás novinářky- dokumentaristky,  a silné oosbnosti,  ale  stát  Česká republika, nám vzal vše, a  zanechal  nás , v traumatech.  To znamená,  léta se soudit, aby nás pak hodily přes  palubu  a smali  se nám. Se starými   strukturami ,že naše emancipace,   na  ně neplatí.

Pro ty,  kteří neviděli poselství  o stavu  Unie  prezidenta Baracka Obamy,  dne 25.ledna 2011,  jsem si dovollla nafotit z přímého přenosu   1 záběr,  pro přiblížení atmosféry  v Kongresu.   Modrý oblek,   modrá kravata (světlá) ,  a potlesk, který začal od 3:06 ráno našeho času  do 3:10 našeho času.  Byl to uvítací ,  který   svědčí o  Obamově  popularitě .   Kdy bylo vidět harmonizující  obecenstvo,   jak republikánů,  tak i demokratů.   Jako nezasvěcení,  jsme  to nebyli schopni rozlišit ,  pro jednolítý potlesk.

deepa-shama.blog.cz

MgA.Květoslava Šamajová v.r.
Kveta.Samajova@gmail.com
Praha, 6.2.2011                      SEČ 22:56                         členka Syndikátu novinářů ČR, č.3780
                                                                                          CZ - Syndicate of journalist č. 4340 mezinárodně





Stát odmítl vyplatit oběti trestního činu s doživotními následky 60.000 ,-Kč odškodnění, čekal na ně 12 let. Nad chovancem z DD Čeladná se konalo 40 soudů za jeho krátký život. Od nezletilosti k zletilosti.

6. února 2011 v 18:20 | MgA.Květoslava Šamajová
Vzala jsem si do rukou noviny LISTY MORAVSKOSLEZSKÉ z 21.května 2007 , které již ani neexistují. Zde je článek na téma: " Boj ženy proti státu trvá už devět let."  Napsal David Stypka.  Noviny již skončily a neexistují. Byly zaměřené na názor v krajích ostravsko, frýdecko-místecko, opavsko, karvinsko. Nevím ani kde je David Stypka.  David mě vyslechl, psal si poznámky, a kupodivu na rozdíl od  soudkyń, které řešily komunisticky náš případ 12 let,  to jako investigativní novinář pochopil za hodinu.  Jeho vyprávění je trefné, přesné,  cílené  a na lidi zapůsobilo. Volaly nám, chtěly poradit v různých věcech obdobných. Pro mě to 9 letech to bylo úžasná vzpruha,že se nás zastal mužský a novinář.   Naše situace se s chlapcem sociálně zhoršovala víc a víc,  a David by mě možná ani nevěřil, že je to vůbec možné.  3 měsíce po vyjítí této reportáže mě Jára zavedl blog: www.deepa-shama.blog.cz,  kam mu ukládám všechny kauzy.  Kde pravdivě vyličuji, kdo nám nepomohl, a kdo nás podrazil. Jak se k nám choval.  David udělal pro mě moc. Obešel moje komunistické soudkyně,  JUdr.Janu NIEDOBOVOU,  z níž komunismus trčel  a ještě trčí.  Byla zlá a necítila  sociální potřebu dítěte,  že se vyvíjí, potřebuje jíst, mít zázemí,  posilovat vzdělanostní růst. Ji nezajímalo vůbec nic. Chtěla soudy prodlužovat a taky to tak dělala.  Žádost o  pěstounství bylo podáno dne 28.8.1998 u soudu Frýdek - Místek.  Jára mě říkal, že poprvé se cítí být štastný,  má zázemí rodiny,  blaho,  říkal mi:" Teta je láska."  A  co bylo nejdůležitější,  cítil se  u mě v bezpečí. Stále opakoval. Poprvé jsem štastný a chci  chodit do školy. Těším se.  Staré zapřklé soudkyně,  komunistky,  mu nedovolily se těšit dlouho z jeho dětského štěstí 11 let.  Odebraly ho ze školy,  Schulhoffova, Praha 11,  a zavezly do diagnostického ústavu , Ke Krči 4,  K michalskému lesu 222.  První moc dostal nakládačku, že ho zbili,  a pak ještě 5 týdnů.  Melka a Tot a RUT na něho házeli deku a všichni ho museli kopat. Chlapec neviděl, kdo mu to dělá,  oči mu lítali,  a měl tiky ve tváří,  a četné hematomy na těle. Jenom jednou za 3 měsíce jsem  ho směla vidět,  a hned ho odvezli z Prahy do Dětského domova Čeladná a propustili za 3 roky,  s podlomeným zdravím a se šrámami na  duši.  Vzdělanostně na tom byl se samými čtyřkami.  Když mě volal do Prahy, že ho budu přebírat nahého, nevěřila jsem  tomu.  Bylo mu 14,5 let. Byla zima,  sníh byl vysoký  v horách,  Čeladné,  a k vlaku jsme  šly pěšky 4 km.  Vzala jsem  něco oblečení, ale nebyly boty. Ty nám půjčily a musely jsme je hned vrátit zpátky.  "Přiměřené oblečení" ,  jak říká zákon, znamenalo žádné oblečení.  Dokonce ani  naše šatstvo,  kompas,  braška s učením, tak jak  ho osudnou noc odebraly ze školy, nám nepředaly.  Bylo to na den 13.10.1998.  Foťak  nám byl zcizen,  knihy,  šatstvo.  Všechny tyto věci jsem   mu buď donášela, nebo je již měl u sebe, v DD K michalskému lesu 222, a byly s ním převezeny do DD Čeladná, a byl na to i soupis.  Když zažalujete stát,  tak vás tahají  na soudy, dělají  tam z vás idiota  4 hodiny,  a vy zase jedete otráveni domů.  Odvolací soud  byl v Ostravě,  tam jsem byla v únoru 2009 a vše zamítl.  Prý ta oběť  měla přijít sama.  Měla jsem  plnou moc k zastupování. Žalobu jsem  podávala za nezletilého,  a on mě podepsal plnou moc.  Soudce měl 70 let,  a ani neznal spis.  Když vyžadoval, aby byla oběť  přítomna,  tak jsem  řekla, že zákon dovoluje, aby byl zastoupen  a trauma ze šikany , se mu stále nemusí připomínat. Všechny soudy jsem  to musela vydržet, a opakovat do nekonečna,  co s ním kde dělaly,  a ještě týden jsem se z takového  soudu vzpamatovávala.  Přesto, že jsme  ze zákona měly na náhradu na  škodu nárok, nedostal nic.  12 let čekal na  odškodnění 60.000 Kč.  Napřed to chtěl na  základní školu,  pak střední školu, pak na učiliště,  nyní by to potřeboval na bakalářské studium.  Nedostal nic.  Myslím si,  že je to pro mě cenná zkušenot. Jak nahlížejí na manželky politiků,  jak je dovoleno  krást peníze,  v roli sociálek,  jak nikdo nepomohl,  kromě Davida, který to napsal,  jak jsme byli diskriminování, ponižováni,  a žádná nadace tehdy  neexistovala kromě F O D.  Dostávaly jsme se do situací, že já jako  učitelka s platem  8500,-Kč  jsem  musela svoji chudou výplatu rozdělit ještě na šaty, oblečení, vzdělání a jídlo na Jaroslava. Nebylo nikoho , kdo by , řekl, že konečně napíše ukončení ústavní výchovy na dítě.  Ze všech nejhorších  tyranů byla MARTA ŠORFOVA. Ta byla moje starostka a byla povinna chlapci,  po převzetí  do rodiny, 12.3.2001, mu zrušit ústavní výchovu , z DD čeladná, podnětem, kde fyzicky nebyl 4 roky, než mu bylo 18 let. Šorfová byla   zlá bezcitná egoistická  a hrabala pro sebe  a svoji rodinu.  DD Čeladná na něho brala další 4 roky statisíce, 999.999 Kč,  a soud také to nechtěl ukončit. Když jsem  šla k vlaku , v době, kdy jsem  za ním  jezdila,  tak  mě každá trafikantka  řekla. To jsou zlé komunistky, jsou tady již za totalitarismu, my je známe. A tak jsem  to vždy probrala v trafice a jela domů.  Spávala jsem  v ubytovně  železnice v Ostravě a jezdila do Čeladné. Nebo v létě jsem  spávala v sádrokartonovém hotelu,  ale v zimě , to tam nešlo dojíždět. Tak jsme si volávali každou neděli. Posilovali se telefonem a hned nám bylo milo u srdce. Každou neděli jeden  hovor.  Celou zimu. Nebylo na  víc.  V  tu dobu jsem  pracovalaa  na FAMU , na děkanátu , koordinátorka na festivaly. Jenom rok a půl. Vyměnili  Bernarda děkana za Kochmana děkana a ten mě vyhodil. Nechtěl nikoho, kdo má oplétačky s dětskými domovy. Stávala jsem  se tak ponižovanou,  psychicky, že mě přestayl bavit lid,  a přestala jsem  jim důvěřovat. Zatímco oni mamonily, já chudla.  Chudla jsem  já, moje matka,  která mě podporovala .  Bratr byl zasypaný horník,  a byl částečný invalida. Ledva jsem  mu vybojovala u soudu částečnou invaliditu,  tak začaly soudy s Járou.  Z nich jsem  nevyšla. Dnes jsem  na tom tak, že nám vzaly i byt.  Jsem  od 3/2010  bezdomovec.  Pochopila jsem, že šikana může být i diskriminační, že lze šikanovat lidi,  kteří morálkou převyšují ostatní,  a nepokořují se. Nejhorší byly  ženské, u soudu,  po přechodu. Ty byly tak zlé,  že každý normální, chlap  by mě  dítě svěřil do péče do půl roku. Ale tady to táhly 3 roky, a rozhpdly předběžně do péče na moje náklady,  další 4 roky,  nebylo dokončeno řízení.  Navštěvaly jsme jenom psychologie, psychiatrie,  a posílaly  papíry, že jsme v duševním zdraví. Komunistky nás týraly dál.  Když  nyní známe seznem jmen,  komunistek, od jednotlivých soudů, tak JALUVKOVA,  NIEDOBOVA  byly komunistky a nyní vím, že -ismus byl proto, že mě tatu zavřeli na §  231/48 Sb.  Já v tu dobu neznala Pence a jeho seznamy SEZO + EZO,  a nevěděla  jsem to  až z přednášek  DOX  a USTRC, že StB  si zapsala do elektronické podoby všechny oběti totality  a hlavně  prokurátoři nás znali , kdo byl zaevidován jako NO - nepřátelská osoba od  StB.  Prokurátor  byl za totality ten, kdo vás obžaloval,  často bezdůvodně,  a taky sebral majetek.  To se nám s chlapcem stalo ještě 27.11.2006, že nám vzali privatizační byt, Brechtova 828/16, Praha 11, a  iniciovala to starostka  MARTA ŠORFOVA. Udělala velké chyby ve svém starostování. Ale  , že byla sekretářka Klause v občanském fóru, tak ji všechno tolerovaly.
S odstupem doby, 12 let, ani nevím, jak jsem to všechno mohla vydržet.Té šikany, té buzerace, a toho hladu nespočet.Nikdo se s námi nebavil,a spíše od nás se vzdaloval.Nevěřili nám to. Časem, ale i jiní začínali mít problémy se soudy, s soudnictvím- nevyhynulým komunismem. Jenže, jsme se vzájemně neznali,kdo byl oběť a kdo byl pachatel . Ministersvo vnitra seznamy spolupracovníků StB, vydalo až v roce 2003, a v roce 2005,byly odtajněny v Kanicích u BRNA, personální spisy StB. Já odcházela jako redaktorka ČST ke dni 15.10. 1992. Učila jsem od roku 2002-2006. Mezi tím jsem  byla pokladní, taky uklízečka, dělala podřadné práce. Ostatní bohatly, já chudla. Až nyní jsem prozřela,že to bylo proro,aby si prokurátoři, co nás odsoudili naše otce, dožili svých 80 let, beztrestně, a taky ,  aby stále byly v advokacii, i když dnes mají 82 let, a ani nevyjdou schody, tak ještě pletichaří z domova, a hledají po internetu jak na svých bývalých obětech by mohly vydělat. Pro nás, kdy osobnostní, intelektový a existeční vývoj, probíhal od nezletilosti k zletilosti,  je jedno poučné.  Česká republika je ateistická země,  a možnost vlastnit hmotu,  a navyšovat se před sousedem , se stalo módním trendem.  Přesto, že každý bydlel v paneláku,  tak tím,  vstoupil do politiky, tak rázem zbohatl a  vyrostl  do nebeských výšin.Ne, zásluhou, a činy, ale vstupem do politiky. Najednou nebylo kam a ke komu se obracet o spravedlnost. Když Václav Havel nyní sděluje  do médií ,že je třeba s reformou něco udělat,  že zahnívá 21 let . Tak co mu na to máte říci ,  jako občané České republiky.  Sám,  byl prezident 13 let  z těch 21 let. Klaus pak byl a je prozident 8 let ze zbytu z 21 let. Kdysi jsem  jim psala, Jára jim psal, ale když jsme pochopili, že je nezajímáme,  že nechodíme na mejdany tam,  kam oni,  tak jsme se začali věnovat vzdělávání na  co nám kapsa stačila.Vzít byt I.kategorie, bylo nejposlednější z toho, co nám mohli udělat.  Jsme od března 2010 bezdomovci.Co s námi udělají nevíme.  Já měla byt za 3 miliony, ten mě vzal prokurátor LIpták, 82 let, a bylo mu to dovoleno.
  Bydlím 4 rok v plísňovém bytě, aniž bych si uvařila na sporáku staré MORA 1101,která je 40 let vyhořelá. Aniž bych se okoupala, aspoň jednou za ty 4 roky, a zima je pro mě belostivá, nám tady jenom 12 stupnu Celsia. Arogantnost Prahy 4-Nusle, která byla součinná s korupcí s Prahou 11, bytových správ a OBYT, se projevovala tím,že na nás ODS dívali a dávají každé 3 měsíce žalobu,abychom jim platili tu plesnivou ratejnu jako I.kategorii. Já vás upozornuji,že jsme předvoj v soudech, kdy občan s obcí neouhlasí. Dostanete mladé soudce, co vyrostli v červených trenýrkách,  a je to stejné jako za komunistů.  Já si dala inzerát na vdavky do zahraničí. Již nejsem  schopna ve zbytku života stále na něco věřit , co již nikdy nepřijde.  Soucit  lidí,  nadace, že pomohou, soudy , že se dokončí ve váš prospěch. Ne, všichni s těmi červenými trenýrkami,  se na vás vykašlou a vy již nebudete mít ani síly s tím bojovat.
Nejvyšší soud v Brně, čj. 25 Cdo 2413/2009-774 ze dne 21.12.2010  rozhodl proti chlapci  z Dětského domova Čeladná a žádaných 60.000 ,-Kč za bití, šikanu, a krádež osobních věcí, zamítl, a nepřiznal nic.  Boj se státem za 12 skončil naší porážkou.  Judr.Petr Vojtek,  napsal: "  Z výše uvedeného je zřejmé,  že napadený rozsudek nelze považovat za rozhodnutí zásadního právního významu, nelze proto dovolit přípustnost dovolání ani podle § 237 odst. 1 písmene c)  o.s.ř.   Nejvyšší soud  podle § 243  b  odst.5  věty první  a § 218 písmene c)  o.s.ř dovolání odmítl. "
To stejné se odehrávalo,  když chlapec byl po druhé operaci paralytický ileus,  tak mu zamítli invaliditu,  ačkoliv byl šikanován v dětských státních zařízeních a poškdoili mu zdraví. Můžee mě tedy říci, když jeho otec, byl TÁTA STÁT  -  KALOUSEK,který má na prohrané arbitráže MILIARDY,  a neuznal mu ani 60.000 Kč za 12 let,  ani mu nedali invaliditu,  jak může dítě nebo jeho pěstounka milovat tento stát. Když kromě šikany,  hladu,  a ukradeného bytu ve prospěch prokurátora Liptáka,  z let padesátých,  nás nikdo nikdy neodškodnil,  nevyhráli jsme za 12 let  ani u jednoho soudu, a kromě stálého zamítání, se ani jediný  nevyslovil  v náš   prospěch.  Co je tedy tak fascinujícího ,  na tom, že  jak Ústavní soud,  tak Nejvyšší soud,  stále miluje ty prokurátory,  co nám soudlili  , ty naše otce na § 231/48 Sb,  v padesátých letech,  a má to dozvuky do současnosti.  Kdy oběti totalitarismu  mají právo oddělené  od spravedlnosti a prokurátoři 50.let  se stále přiživují na obětech té doby. 
I. fotka je z novin z  21.5.2007.
II. fotka je Jareček,  kterému bylo 11,5 let a řekl mi: "Teto vem  si mě,




nikdo  mě nemá rád."

deepa-shama.blog.cz
MgA.Květoslava Šamajová v.r.                      Kveta.Samajova@gmail.com