Pokračující soud dne 26.7.07 v 9,30 F-M

7. srpna 2007 v 14:16 | MgA.Květoslava Šamajová
Pokračující soud dne 26.7.07 v 9,30 F-M
Hradílek,ex-Chartista mi prozradil,že Hučín je Vladimír.To mám z toho,že nás nikdo dosud neseznámil.I nadále stojím za ním.Je jediný,kdo by rozumněl psychickému teroru,který musel zažít malý kluk Jaroslav ve svých 11,5 letech a jeho soud má druhé pokračování po 9 letech! Má následky: típnuté cigarety na břiše,neprůchodnost tenkého střeva,trauma ze šikany, a není odškodněn 9 let za stresy , psychickou újmu,krádeže věci v dětských zařízeních Čeladné. Chartité měli výhodu,že měli újmu od roku 1977 do 1989 a dočkali se odškodnění -žijí. Oběti 50.let se toho nedožili,a dle Havla a jiných zákonodárců, neměli jejich děti nárok na odškodnění:byli to děti poškozených obětí z 50.let. Proto všichni poškození ,kteří nedostali odškodnění ať již v restitucích, byli perzekuováni u soudu, nikdo jim na jejich prosby u současných prezidentů ani neodpověděl,tak budou vyžadovat,aby na Hrad zasedl chlap,kterému budou věřit. Viděla jsem včera film na Nově z roku 1987 (dabing 1993) s Jiřím Štěpničkou v roli( lékaře )jeho dabérská role hledající manželku, kterou mu unesla mafie. Za doby našich maminek (1922) byla velmi oblíbená jeho maminka Jiřina Štěpičková.Když jsem jako malé devče poslouchala u škubání peří,tak naše maminky si paní Jiřiny Štěpničkové velice vážily,pro její krásu, statečnost, hrdost a trpěli s ní za její pohanu. Jenže ta dnešní generace ji ani nezná.Kdy naposledy tady běžel film s Jiřinou Štěpničkovou.A velmi by mě zajímalo,jestli by Jirka Štěpnička dostal tantiémy za svoji maminku, kdyby Opěla dovolil na obrazovkách hrát její filmy. Protože pokud neměl dle našich zákonu právo na odškodnění po svojí matce,která byla v totalitních lágrech persekuována,tak by měl mít nárok na tantiémy po matce -herečcě Jiřině Štěpničkové , pokud by vysílali její filmy. A měly by,aby byl alepoň takto odškodněn a zároveň,aby si lidé uvědomili,kolik statečných srdcí tady mezi námi žilo a zapomnělo se na ně. Vždyt i ten Jiří je velice talentovaný,jeho poslední slova dabingového hrdiny filmu říká každé ženě v ČR ba i každé na Slovensku :Miluji tě! Říká to velice procítěně.Bylo to,jako by ve Vatikánu říkal papež,tak jako vy vidíte mě,já vidím každého z vás. Každý žena měla pocit, že to říká právě jí. Kdyby v dětství nezažil citovou deprivaci - neuměl by to tak vyslovit. Neměl maminku-byla zavřená. Proto po ní vroucněji toužil.Můj Jára měl maminku,ale ta ho nechtěla,dala ho do Čeladné.Taky má citovou deprivaci,chlapci jsou tím v životě poznamenaní na celý život. Bylo by důstojné,aby tady v kinech běžely filmy s Jiřinou Štěpničkovou,abychom se s nimi seznámily.Máme tady přiblblé americké seriály, růžové a bílé telefony, a nanicovaté příběhy. Vždyť i ta jeho maminka, Jiřina Štěpničková, když řekla filmovému hrdinovi :Miluji tě , tak roztál .Myslím si,že film tady pochybil ,že neuvádí její filmy na plátně obrazovek. Tím by získal i Jiří Štěpnička tantiémy a nemusel by se podbízet,aby ho soudy odškodnily za utrpení,které napáchala totalita na jeho dětství,na jeho rodině, což je dosud nenarované. A těch příběhů je mezi námi více. Proč máme my -oběti totality, neustále poukazovat na to,že jsme byly perzekuováni. Všichni víme,že tady není žádná demokracie -pokud je ,tak ne pro všechny stejná. U žádného soudu jsem nevyhrála, poškození mého rodu nebylo nikdy narovnáno, a tak cítím potřebu bojovat za druhé, abych zapomněla na svoje nesnáze. Zákony byly postaveny proti nám. Chartisté žijí a jejich zákony byly přímo napsaná pro ně,děti politických věznů z 50.let žijí v ústranní a pokud se nesrovnali s minulostí, prohráli svůj život. Totalita zůstala v nás, ale museli jsme se naučit zbavit se vlastních strachů,pokud to neumíme,prohráli jsme svůj život. Zákony z roku 2001 byly možná pro chartisty,ale ne pro politické z 50.let,vysrali se na nás zákonodárci, i ten malý Havel, který ty zákony signoval, a pokud mu dítě psalo,že nechce být v děcáku,odpověděl mu: Jsem politik, neřeším zákony o rodině.Budu si vážit politika,který bude rozumět zákonu o rodině, a hlavně naše děti, nechá vyrůstat v harmonii,aby byly zdravé a neprožívaly traumata strachu. Vypiplat jedno dítě z děcáku je jako vychovat svoje tři, vlastní jsem neměla žádné,ale žít vedle poškozeného dítěte,vydá na celý román, odpouštění a dávání lásky. Pokud se mě to povedlo nevím,ukáže to čas.Hlavně ale nerozumím,proč až do 4.generace je moje rodina traumatizována, šikanována, perzekuována. Bible trestá do 3,generace někdy do 4.Proto se budu zastávat lidí,kteří jsou a byli perzekuováni,že jsem to sama procítila, a pokud jsem se tady rozepsala,tak jsem musela ,měla jsem na srdci to sdělit. Jednak jsem vystudovala filmovou historii a nemám v oboru uplatnění již 15 let, a pak si vzpomínám,že Opěla se ke mě dvakrát choval kurevsky.Když jsem ukončila FAMU,tak jsem chtěla zvednout plat o 200,-Kč,bytná mě vyhodila,měla nájem v bónech od negra.Pak jsem byla tak naivní,že jsem ho šla prosit podruhé o práci, když jsem stála v soudní síni a žádala Járu do pěstounství,tak jsem byla nezaměstnaná naivně jsem si myslela,že mě vyhoví: šlo o dítě . Šla jsem prosit -prosit -prosit Opělu o nějakou práci na dva měsíce (brigádu)abych měla papír v soudní síni ,že jsem zaměstnaná . Opěla nepomohl. byla to demokracie,nikoliv totalita. A tak -já lidi již hodnotím - podle toho, co jsou ochotni udělat pro toho druhého, když někdo zaprosí,že to potřebuje- zdali je ten druhý ochoten pomoci.Opěla dvakrát selhal a nepomohl.K čemu tedy takový ředitel,který si hraje na letní filmové školy.Potřebuje publikum! Ale v jádru je to člověk,který převzal po historikovi Myrtilu Frýdovi zaběhnutý archív slávy a to ho udělalo známým.Ale charakterově neuměl pomoci dvakrát potřebým, když jsem se na něho obrátila. Snad alespoň vyhoví Jirkovi a povolí promítání starých filmů s Jiřinou Štěpničkovou a narovná si reputaci,která v mých očích je s jeho jménem pokřivená. Budeme to sledovat. Stojím za Jiřím Štěpničkou,aby jeho maminka byla rehabilitována. Proto znovu opakuji,že jsem si jeho dabérského lékaře a závěrečná slova MILUJI TĚ převzala se všemi ženami v celé ČR a i na celém Slovensku,protože je uměl procítěně říci,že v dětství trpěl citovou deprivací.Lze to v nich vycítit.Budeme tedy sledovat jeho kauzu filmovou,jestli mu Opěla povolí prosadit na obrazovky filmy s Jiřinou Štěpniččkoovu a hlavně aby dostal tantiémy za uvedení filmů ,jelikož dle současných zákonodárců se ještě nikdo z nás nedočkal rehabilitace.Že by položil na lopatky estébáky svých rodičů či těch,kteří perezekuovali nás celé dětství a nabalovali se na nás i v našem dospívání. Můžeme si o tom hezky povídat v demokracii,ale nikdo nás nikdy neodškodnil. Museli jsme se naučit se zbavit vlastních strachů v nás samých a tím jsme zvítězili nad sebou samými. Ne každý to ještě umí,ne každý se ještě osvobodil. Takže jsem mu tady podala návod,kde ještě mnozí chybují, a nevyšli ze svého "Egypta " a jsou dobrovolně nevolníky sami v sobě. Nesmíme zapomínat na ty, kteří byli stateční a hrdí a národ na ně zapomněl. MgA Květoslava ŠAMAJOVÁ
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama