Co je bílý rasismus?

27. srpna 2007 v 19:05 | MgA.Květoslava Šamajová |  Já a moje identita
Když musel Jaroslav ve svých 11, 5 letech vypovídat pro Českou policii, Českou školskou inspekci, a Ministerstvo školství, o tom, jak v pasťáku K diagnostickému ústavu, Praha 4 - Michalskému lesu 222, Praha 4- Krč , ho kopali Tůt a Rot, iniciovali ostatní agresory. Házeli an něho deku a v odpoledních a večerních hodinách ho šikanovali ( kopali a boxovali) a pak šel vzlykající spát. 5 týdnů až do 27.11.1998. Žádný z vychovatelů si toho nevšiml po dobu 5 týdnů , ačkoliv měl hematomy poseté celé tělo. Tato kruťárna trvala 5 týdnů. Vedení diagnostáků si ničeho nevšimlo. Policie potvrdila šikanu na Jaroslavu, ČŠI, i Ministerstvo školství, také. Agresoři iniciativy byli Tot a Růt. Jaroslav měl 11,5 let, a tato novodobá aristokracie byla o trochu starší. V usnesení , že můžeme žádat odškodnění , bylo trestní řízení zastaveno pro mladistvost delikventů. V civilním, jsme po 12 letech soudění, nic nezískali v odškodnění. Žádát o odškodnění můžete, ale nic nedostanete. Věc trvala 12 let. O vánocích nám psal Nejvyšší soud, že vše zamítl. Hlavní agresor byl PAVEL MELKA, 14 let. Z nových pramenů je doloženo, že MELKA byl tehdy již sexuální agresor, nyní je sexuální vrah. Oběti by žili, kdyby tehdy to POLICIE přezkoumala. Nechala to na České školské inspekci,která v MELKOVI našla brutálního agresora. Proč se tak těžko odhalí sexuální deviant? Iniciuje skupinovou šikanu. Schovává se za ní. TOT, RUT, stejně jako hlavní agresor MELKA byli osvobozeni. Kdyby byl nad nimi vysloven trest , byli by zavedeni v kartotéce, a oběti mohli ještě žít dál. Takhle unikli pozornosti. Lékaři napsali, že Jaroslav měl četné hematomy na těle. V zdravotním posudku bylo, že se chtěl zabít, lezl po kolenou a štěkal jako pes. Soud ve Frýdku Místku mu nařídil ustavní výchovu do 18 let. Příběh se odehrál od 13.10.1998 do 27.11.1998 a dosud není chlapec odškodněn. Světe div se, soudíme se dosud. Jaroslav má již 20 let, práci kuchaře nemůže vykonávat, má dvakrát odoperovaný paralytický ileus, neprůchodnost tenkého střeva. Absolvovali jsme 34 ( již 40 ) soudů. Nedeostali jsme odškodnění ani za krádeže, našich věcí, pobití, šikanu, ani za krizovou intervenci. Za poštovné k soudům jsem zaplatila v letech 1998 do 2005 celkem 40.000,-Kč na dodejkách. Dosud není řízení skončené. Dětský domov Čeladná tak získal za Járu dva miliony na sociálních dávkách, a pak ho nahého pustili teprve z Čeladné. Přesně, 12.3.2001. Koupila mu šatstvo, a skutečně byl nahzý.Byla zima, sníh, a zapomněla jsme na byty. Půjčily na týden (47 velikost) a pak jsem je musela vrátot. Dítě z dětského domova , přes všechny kasičky z ulice, a tzv.sponzorské dary, jde nahé. Nevěřím jediné kasičce na ulici, nevěřím skoro žádnému dětskému domovu,že uvnitř mají rády děti, a nevěřím, že se od roku 2001 něco změnilo k lepšímu. Bylo to dokonce tak brutálně zrůdné, že když mě Jára říkal, že pojede do Vídně na sportovní zápas, a že se zná s nějakým Víděňákem, tak jsem si od něho vzala vizitku a napsalu mu,že přijede s ním prateta. A "sportovec" zmlkl. Napsala jsem to tak výmluvně, že držel hubu. O co šlo? Asi to byl buzerant. Hlídala jsem ho, jak mohla. I když už byl u mě doma, a chtěl do F.-M, za těmi, co mu pomáhali , když byl malý. Tak jsem ho zavezla do 15 let do F.- M. a pak jela zpátky do Prahy. Pak ho zase přivezla zpět domů. I když mě to stálo dvojnásobek platby za cestu. U mě doma, pak ještě další 3,5 roku jsme stále neměly pěstounské dávky. A pak,kkdyž jsme je vybojovaly, měl za půl roku 18 let. Zchudly jsme .Nikam jsme nemohly cestovat.Nikdo nám nic neádal.Štatsvpo sjme sbírala od kamarádek a jejich vnuků. A takk jsme se činila jak jsme mohla. Když jsme byli v 16 letech za ombudsmanem,aby tu naši pouť zakončil ukončením soudním,tak řekl,že do toho nebudfe vstupovat.Stejné ěm řekl Špidla, pak i Škrmach, a nakonec i Nečas. taruma z d=lky řízení, útrapy soudní, nekonečná úzkost dítěte, když věděl, že přišla soudní obálka, a co asi bude v ní. nyní by každý chtěl,aby byl vyrovnaný, uměl si anjít práci, uměl komunikovat v čestině, psát anglciky C.V. a uměl se pzentovat.Nejprve muís ze sevbe dostat šikanu, pak se narovná a najde si svůj svět profesní,kde se zabdlí a bude mu dobře. Již to,že mě řekl,že si zavedeme rodinný podnik, a budeme pořádat semináře a všem říkat,co se nám stalo, znamená, že se z toho dostává.Já mám blog a píšu to do něho, co se nám stalo.Jára chce dělat besedy. nechce vzpomínat na to, jak jsme dostaly znalkyně, které se záludně ptaly, jestli má kamarády v dětském domově, když přitakal,tak mu dětský domov přišily do 18 let. Myslím si, že záludných otázek jsme dostali vždy u soudu dost.Ale naučit to dítě, které nezná nic jiného než šikanu,touží po matce, která ho zavrhla, cizím říká teto, a skutečnou nechtějí pustit do objektu domova, aby si na ni nevzvykl. Přišly by o 270.000 Kč ročně. Je to hodně bolestné, a nerado se na to vzpomíná. Ještě bych přiblížila atmosféru doby minulé a sáhla do minulosti. DDÚ, K michalskému lesu 222, Praha 4-Krč mě poslalo dopis, že Jaroslav nemusel dávat sexuální služby ve sprše. To jsem nevydýchala. Bylo mu 11,5 let.Tak si pomyslíte, tak oni je tam dávají. Pokud dítě lezlo po kolenou a štěkalo jako pes, tak to není normální. Jak říci chlapci, jestli byl zneužit? Ptala jsem se. Jarečku, dával ti někdo do zadečku PIMPASKA? Jára, řekl, že nedával. Ale pokud budete hovořit se sexuologem PETREM WEISSEM, tak většina alkoholiků, střídání partnerů atd. má potvrzeno, že byla sexuálně zneužita ( kýmkoliv, v dětských zařízeních ) nebo matkou, otcem atd. nejbližšími známými . Chlapci se z toho hůže dostávají, někdy je to na celý život. Jenom s velkým citem, to lze postupně odbourat. Předpokládejme, že se to nestalo. Kdyby , dítě si to nepamatuje. I když se nenarodil hyperaktivní má hypereaktivitu. Byl nevzdělaný se čtyřkami, a museli jsme na sobě moc makat. Na Lázenském pohárku v Karlových Varech obsadil druhé místo : byl stříbrný jako kuchař - učen. Ale s ileusem mu doporučili studovat dál . Odejít z kuchařiny, že je to těžká dřina. Čírtková řekla, že mě bude v zátěži nenávidět. Měli jsme 3 nenávisti, a mám od dítěte 3 růžičky . Boje byly těžké a jenom moje velká trpělivost , vytrvalost, způsobila, že jsme našly k sobě cestu . Má ve mě oporu, může kdykoliv příjt. Udělame si ze všeho strandu a když potřěbuje věci posunout. Nebýt mého dědečka legionáčře Voráče, a táty Miroslava Šamaje, který byl politický vězen z 50.let, neuměla bych se tak statečně bránit. S dítětem je za mnou 34 soudů, a pokud chcete v demokracii dítě do pěstounství a jmenuje se ŠAMAJ, a stát vám ho nechce dát, aby bylo vzdělané. Tak musíte vykopat kostlivce - komanče, protože ty by mě dítě dali a nesrali by se s tím. Proč zatěžovat stát, většina národa, ty starší , před volbami si nechají za pívo a kus žvance (asi guláš) nakukat koho volit. Pokud je tento národ tlustý, tak to není z hodně jídla, ale nedostatku jídla. Nemá na kvalitní stravu, jí nevyváženě a dojídá se pecny chleba. Nevyvážená kalorická strava. Pokud zaplatí za složenky na nájem, telefon, a měl na kavárnu s internetem. Kde si také hledá práci, tak mu toho moc nezbude. Navíc musí již být vzdělaný i v počítačové gramatice. Když zjistíte pořady o cikánech , jak jim lichváři účtují vysoké tarify za půjčky . Ale pak k vašemu úžasu zjištujete, že mnohdy bydlí lépe než bílí. Je to ale kus od kusu. Pokud vzpomínám na ředitele PAVLISKA z ČELADNÉ, který mě nedával Jaroslava na vánoce, velikonoce, a hlavní prázdniny do Prahy, tak jsem na jeho zlo, odpověděla jednou taky zlem. Vy budete mít na čele napsáno : Šamaj - Šamajová, budete umírat dlouho a prosit nás za odpuštění. Myslím, že do roka ho klepla Pepka. Byl ochrnutý na půl těla . Asi si na nás vzpomněl. Ale všechno je relativní. Děti z děcáku mu nosí na hlob kytičky i za jeho zlé služby.Jako NATAŠA vzpomíná na svého věznitele, který ji ukradl dětství. Zatím každý, kdo nám ublížil, byl nějakým způsobem potrestán. Buď usnul a již se neprobudil. Nebo byla soudkyně vyhozena. Bém nám nepomohl ani nevstal ze židle, když jsem prosila , že Jára krvácí do střev, po operaci ,ať nás nevyklízí .Když jsem viděla jeho syna v Blesku, jak mu chybí zápěstí a 5 prstů, tak jsem si řekla. Vidíš, kdyby jsi tehdy vstal, tak třeba třeba tvůj syn, nemusel tak daleko dojít. protože BIBLE říká : "Co nechceš, aby druzí činili tobě, nečin ty jim." Nevím proč, každý , kdo nám ublížil, byl potrestán. 12 let a 40 soudů je hodně dlouhý lán událostí. Setkání s sociálkami, lidmi na nejvyšších místech. Je divné, že si nás tak všichni pamatují a přesto nám nikdo nepomohl. Kdyby aspon mě řekli , jako mě to říkala StB " Vás máme rádi jako vřed na prdeli, který nemůže prasknout. " Ale oni nikdy nevstali ze židle, nikdy nepomohli, nikdy neopověděli, a pokud, tak se schovali za tajemníky, asistenty, mluvčí. Jsou po infarktech , vyhozeni z práce, nebo usnuli ve spánku a nejsou. Soudci, sociálky, ředitelé atd., bytoví úředníci. Vzpomínám, jak mi PAVLISKO odmítl Jaroslava dát poté, co jsem za ním přijela v zimě, 7 hodin vlakem , jsem se trmácela, a on mi ho odmítl dát na procházku, Přijela jsem a měla jsem nárok si ho vzít na celý den. Vzpomínám, jak jsem byla štastna,když jsem se přibližovala k potoku, to jsem věděal,že už to bude "za pár." I já jsem vládní prostitut, ODS, ČSSD, KDU atd. nepomohli mi nikdy. A ještě mě politici vzali byt za 3 miliony. Na každé radnici bylo vždy složení ODs, ČSSD, KDU atd...Nejprve zebrali mojí matce byt č. 16 v DD Háje, Květoslavě Lorencové, po dobu co byla v nemocnici. Zde jí způsobily proleženiny, na trombozu, ji violetí natírali zadeček, se shora to uschlo, zespodu mokvalo. Moje moravská maminka svoje sakrální proleženy neukázala a stálo jí to život. Byla švadlena, sebrali jí 100 šatů v zimě, daly na půdi a nechaly ji černý kabát, nazouváky a anděla. V tom měla dělat kroky na chodbě, spadla. Nohy se jí svezly, nikdo ji nezvedl, daly ji do oddělení ležáků, byla chodící. Potřebovala ve svých 80 letech ležet v pokoji, kde byla 10 let, aby pravá noha s trombózou vstávala první. Ne , daly ji na oddělení ležící, kde to bylo naopak, lůžko u okna, kde nemohla se pohybovat a skončila s proleženinami. V tu dobu jsem přišla o privatizační byt, který starostka Šorfová dala nějakému PERSONOVI . Po tzv."směně" místo , aby nám daly pěstounskjé dávky, tak jsme zaplatili 200.000 Kč za privatizaci.zaplatila jsme 50.000 Kč, tvrdě vypůjčených a bylo to málo.Ale splatnost byla do roku 2014, a ta nenastala. za rok mě daly zadržený důchod, více něž 100.000 Kč, takže to mohlo počkat. Nikdy šikana nepočkala, hnali nás do krajnosti. Všichni byli zuřiví, kdy už nás dostanou na kolena. Matka mě umírala a prokurátor zuřil, kdy už nás vystěhuje. Nyní zase prokurátor zuří, kdy mě zavře do blázince, ačkoliv mám 15 hraných razítek , že jsem duševně zdravá. Lipták jako prokurátor byl měřen na psychologii v roce 1950 na svoje IQ, a MQ. Až do 83 let nemusel již vykazovat žádné psychické testy. Stačí, že jako prokurátor měl moc ,jako člen UV KSČ, a ta moc ho tak zaslepila, že ještě nyní, když už je 21 let po pádu totality, chce svoji moc uplatňovat. Konfiskátem majetku, on se přidává , aby byla v blázinci. tu větu znám ze spisů táty, když je obžalovávali a vedli buď na popravu nebo do vězení na více než 20 let. Já to znám ze spisů táty a ze spisů StB. Lipták se možná jednou taky zblázní z toho, že svoje oběti tam posílá. Možná, že i on tam někdě někdy skončí. jako dementí stařík.Lipták, byl prokurátor co obžalovával kulaky na Příbramsku. jsou o tom dochovány krabice a nelze to zpochybnit. Když mě poslední den starostování Šorfová na Praha 11, exekučně vystěhovala, ačkočliv jsem měla zaplacené nájmy , panelák měl vyměněná okna, a já se radovala, jak první zimu budu v teple a suchu. Vymalovala jsem chodbu a studenťák, a přišli jsem o byt.. Myslíte, že by to udělali cikánům? Kdeže, to by si netroufli. Když vyzvu Žižkovou z domova Háje, aby mě dala snubní prsten rodičů 5/1943, tak mě ho odmítá vydat již 3 roky, nyní 7 let. Když shrnu, jak se mají cikáni a jak bílí , tak když budu cikán, řeknu "hovno" rasismus" a mám nejenom dobrý byt bez vad, ale žádný by mě neukradli, kdybych měla zaplacené nájmy.

Já jsem dala za spis P 106/91 40.000,-Kč za poštovné, a ani jednou jsem s Jaroslavem neměla společnou dovolenou. Místo baget a batůžku, abychom korzovali doma a v zahraničí o víkendech a smáli se jako malí děti, tak se soudíme dál. Místo odškodnění, že jsme nedostávali pěstounské dávky do zletiosti a stát si nechal za prsty něco okolo 350.000 - 400.000,-Kč, tak to soud vyřešil tak, že nám dal doložku právní moci za 366 dní, místo 365 dní. to znamenalo, že nám dávky propadly. Pokud napíši ministru spravedlnosti 5 stížností neodpoví ani na jednu. Nikod nikdy neodpovídal a schovával se za kalhoty jiných. V devadesátých letech se psávavalo.... " jménem ministra spravedlnosti" sdělujeme, že .... taky nám dali hovno, ale lépe to vypadalo. Pokud jde o ministra práce a sociálních věcí, tomu jsem ukradená, že začíná škola, nemáme počítač, nemáme suchý byt, nemáme odškodnění.Pokud jde o Uřad zastupování ve věcech majetkových, tak nás odkopli po 9 letech , že to musí být na ujednání u Nečase atd. Myslíte, že mě může bavit šukat s Nečasem, Jelínkem, Vaňkem, to bych se ušukala. Taky neznám jejich styly sexuání poloh a chutě. Dle dětských domovů se to obývá ve sprše, a jak na ministerstvech , nevím, možná ve výtahu či jinde. Taky nevím, jestli mají rádi puntíkaté kravaty, nebo proužkové, barvy modré nebo žluté, zdali slípy nebo trencle. Ušukala bych se. Takže máme s dítětem HOVNO. současně je v garsonce dva roky a více a musí se odvolávat,aby ho nevystěhovaly, je 2 roky na úřadu práce a to ,že se neumí prosadit je na vině, pobyt v dětských zařízeních se šikanou. je to čím dál markantnější.DD Háje mě nedaly prsten snubní po mých rodičích, kdy měli svatku a bylo tam vyraženo datum sňatku. Máma mě ho často dávala, když jsem byla za ní, ale já bych se styděla jí ho brát za života. Umřela a já nemám snubní prten rodiů a v obálce byl velký mužský prsten. Otec byl subtilní a máma také. Tedy prsten z roku 1943 byl nahrazen současným velkým blbým zlatým prstenem. Všichni nás něčím dostali na kolena.

Šorfová z Praha 11 za můj privatizační byt za 2,5 milionu. Nyní již za 3 miliony byl prodán, rozporcován, a PERSONOVI bydlí zvlášť a ve svém, i se rozvedli. Pokud jsem říkala, že to bylo manželství na odčtání daní, nidko mě nevěřil. Pokud jsem říkala ,mají chalupu a další byt po matce a státní, jak mohli dostat nás privatiační a my se stali bezdomovci vinou špatných soudních rozsudků, nikdo mě nevěřil. A tak dokola. Nechcete mě za vypravěče praktického života paragrafů.
Horníkem jsem zastupovala u soudů 5 let; když mě bratra zasypali na PASKOVĚ,nyní s Járou 9 let. Už je to 12 let. Boj o pravdu je na dlouhé metry. Čtu si spisy z padesátých let o estébáčcích tátových , že jsem nešukala s estébáky, kteří mě chtěli namontovat, abych práskala na indickou ambasádu atd Pro mě je to hra života. Jsem přes tyto zkušenosti, tak stará, že lituji ,že v roce 68 - když jsem šla studovat FAMU, tak jsem neznala, že Švédsko je země ženské svobody, kde krávy žerou koretiny a říkají tím, MILIJI TĚ a kde jsou domy, a auta otevřeny, a nikdo nic neukrade. To mě mrzí, že jsem šla studovat FAMU. Když jsem nemohla od roku 1992 až do roku 2002 pracovat v ČT, ačkoliv jsem spolupráci s estébé nepodepsala. jelikož ti, co ji podepsali, tam směli pracovat . KAREL KOCHMAN- kulový blesk (producent) mě odmítl nechat pracovat jako koordinátorku na FAMU. Obesílala jsem studentské filmy na zahraniční festivaly . Řekl, že tady na děkanátě nebude nikdo, kdo má dítě v dětském domově. Práskl mě do telefonu, a Járovo volání na účet volaného zhatil . Až nyní, když čtu estébácké spisy , tak znám jeho pravou příčinu. Kulový besk byl totiž manžel manželky, která v restituci získala luxusní dekorativní hotel PAŘÍŽ. Tento luxusní dekorativní hotel, byl estébackou výsadkou. Divím se GERE, že má touhy tam bydlet. Štenice jsou tam stále, pochybuji totiž , že by tyto zpravodajské techniky, které byly na špičkové úrovni, vybourávali ze stropu, já nejsme na FAMU ale ani kulový blesk. AŤ přijede PRETTY WOMEN. at si to rozmyslí, at bydlí u mě v nebytovém prostoru a vidí, jak žijí intelektuálové, když jim vše ukradnou. U mě štěnice nebudou, ačkoliv i já mám podezření, že jsem jako volná novinářka odposlouchaná. Jsem přímo posedlá svými, tátovými estébáčky, a tak jedině takto dojdu k orgasmu, až to všechno skonzumuju. Tento národ byl již tak ponížen, je stále plný strachu, že je tak zestraný, že se již bojí svoje estébácké spisy číst. Protože kdyby se nebál, tak by vyšel ze svých strachů, napřímil se a taky by byl znalec v kterých hotelích jsou štěnice! A pak budete zažívat orgasmus; na mě s nějakým 69 nechoďte, znám padesátá léta, techniky, kdo je větší mistr. Na přechodu mě mohly auta přejet, když jsem se chtěla poradit ,řekli KLIČKOVAT. V mojí rodině mám nezaměstnané horníky, družka synovce WRANOVA má rakovinu a dohromady mají POUZE 10.000,-Kč . Na nájem na rakovinu na jídlo na živobytí na léky atd. Nevím jak to s těmi dávkami je, já jsem chtěla prasynovce již v roce 1989 v soudní síni, tak jsem nebyla dost dobrá pro jeho výchovu, napřed ho musel pobít TOT a RUT , MELKA . Pak musel tělem vydělat 2 miliony Čeladné, a pak ho s přeraženým nosem, zatíplými cigaretami na břiše, paralytikcým ileusem poslali do Prahy, nahého, dnes není ani částečně ani úplně invalidní, protože jsme dostali komunistku- kostlivce, který na rozdíl od jiných, má v 81 důchod, a vedlejšák na to, aby ještě v komisi posudkářů vydělával na hluchoněmých.ANI - ANI. Mě pak ukradli byt za za 2,5 miliony, vystěhovali do nebytového prostoru, nebo IV.kategorie, to zní lépe, v zimě 12 stupnu tepla v bytě, a mám to platit jako I.kategorii. Nyní mě řekněte, kdyby mě poslali do plynu jako Židovku a udělali ze mě mejdlo , nebylo by to lepší. jak může člověk žít bez radosti tak dlouho,jenom týráním a institucionální šikanou. Objela jsem třetí svět, jihovýchodní Asii, a pokud mě dal Pán Bůh moudrost a nechal mě poznat věci, které jsem měla poznat, dal mě dar, abych se nebála na tyto věci poukazovat, nebát se svých estébáčku. Nebo se mám bát, že jsem v nebytovce, nemám vařič, nemám koupelnu, rozbili a rozkradli co mohli, a když chci pomoci lidem, abych zapomněla na svoje útrapy, tak mě vyhrožují. Lidské nepochopení je veliké. Okradli mě o občanku, a všichni si sedí jenom na penězích a hovoří se psema, a neumí již komunikovat s lidmi. Tak proč o tom neříci, jenom nevím , jestli GERE na tom bude lépe v tom Pařížském hotelu, a nebo u mě v nebytovce bez štěnic, ale budu schopna mu vyprávět , jak to u nás chodí v demokracii. Třeba natočí jiný film, než původně zamýšlel. Nebude mít totiž u prdele samá UCHA.
Editovala jsem to proto, že tam bylo plno robotů ,kteří byli nasazeni na tento článek.
4.května 2011 SEČ 22:11
deepa-shama.blog.cz
MgA.Květoslava Šamajová
Kveta. Samajova@gmail.com
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

A vy jste byli odškodneni?

Ano,byli jsme! 35.6% (26)
Nebyli,dali nám hovno! 39.7% (29)
Dostali jsme 50% 24.7% (18)

Komentáře

1 Aneta | 16. února 2011 v 1:48 | Reagovat

Tak nevím, z vašeho blogu mám pocit, že stále žijeme v těžké totalitě, když se ale rozhlédnu okolo sebe, nic takového nevidím. Co jste prožila za minulého režimu je bezpochyby hrozné, zda má ale smysl věnovat soudním tahanicím celý zbytek života, o tom dost pochybuji. Z vašich článků čiší zahořklost a sebelítost.

2 deepa-shama | E-mail | 16. února 2011 v 15:30 | Reagovat

Já to žiju. Bydlím v plísnovém bytě, v zimě je zde 12 stupnů, nemám koupelnu,nemám sporák,všechno mě rozbil 82 letý prokurátor z Generální prokuratury ČSSR, který směl mě vzít byt za 3 miliony, za 21 let kdy se soudím 18 let, 9 let, 7 let,jsem kromě komunistů co vystudovali SNB a dělnickou jiného neměla. Nemám byt,jsem bezdomovec, a tak co mám dělat,když právo je odděleno od spravedlnosti. Co se má stát se stane. Jsem  novinářka, píšu o nešvarech doby.Asi žijete jiný život než já.
deepa-shama.blog.cz
16.2.2011

3 deepa-shama | 3. listopadu 2011 v 13:05 | Reagovat

Je tam tolik překlepů, že je vidět, že na moje texty  nasazují rotota na klíčová slova.
Květoslava Šamajová
deepa-shama.blog.cz
3.11.2011

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama